Víte, kde je nejlepší scházet se s přítelkyněmi?
Kde zaručeně proberete závažná témata? Kde si vyměníte velké množství
kvalitních informací? Nevíte? Přece tam, kde se zpravidla nejčastěji všichni scházejí.
Přece v hospodě, restauraci, baru…říkejte tomu, jak chcete.
Naše hospodská konverzace se vždy
ubírá tímto směrem:
- Novinky – to, co se změnilo od našeho společného setkání. Nejkratší fáze hovoru. Asi jsme všechny nudné a moc se toho u nás nemění. Práce pořád stejná, vztahy také, děti nemáme.
- Pomluvy – jak už jsem psala výše, jsme holky nudný. A protože na našich životech nic moc k probírání není, probíráme životy druhých. A to do detailu. Na nikom nenecháme nit suchou. K tomuto bodu se mnohokrát vracíme i v další části hovoru, ale v něm zvládneme několikrát zopakovat tutéž informaci a tvářit se u ní, jak je životně důležitá.
- Jakože cože – nejveselejší fáze. Smějeme se všemu. Opravdu všemu! Hloupé je, že si většinou druhý den nepamatuji, čemu jsme se tolik smály. Jen vím, že jsme se smály hodně a já se výborně pobavila. V této fázi nebývá výjimkou, že máme vypité větší množství alkoholu, chodíme častěji na záchod a každý mluví o něčem jiném.
Zápis z posledního setkání:
Známá prodává koně samozřejmě i
daleko za hranice.
„To letí ty koně letadlem?“
„Ano“
„Sami?“
„Ano.“
„A co když po cestě vystoupí.“
„Z letadla asi těžko vystoupí.“¨
„V tom případě vystoupí, až je
letadlo na letišti. Vystoupí si z letadla, a aby se neztratil, na letišti už
na něj čeká nějaký chlap a v ruce svírá cedulku kůň?“
„Ne, on letí v zavazadlovém prostoru.“
„To se ty lidi musí hodně divit, když
čekají na zavazadla u pásu a najednou vyjede kůň.“
„Už jste jedly?“
„Ne, čekaly jsme na tebe.“
„TICHO“
„Ty prodáváš koně do Japonska a
nechceš nás pozvat ani na pizzu?“
Také vedete výživné rozhovory u
opilého stolu?
Mějte se moc hezky,
Teress
mas moc zajimavy blog! :-)
OdpovědětVymazat