sobota 25. června 2016

Food Park na Malé Americe




Nedávno jsem se rozhodla, že nastal čas navštívit Food park, který se koná pravidelně každou druhou sobotu v Brně na Malé Americe. Důvodu jsem měla hned několik, opravdu dlouho jsem tam nebyla, a také jsem byla dopoledne v práci. Bylo mi jasný, že doma navařeno nebude a měla jsem pěknej hlad. Tak proč se nejít najíst na Malou Ameriku?

Přijeli jsme zhruba v jednu, bylo krásně slunečno a na místě jen pár lidí, což mě trošku udivilo. Pro nás obyčejné smrtelníky je to sice dobře, nikde se nemačkáte, nestojíte fronty a máte si pořád kam sednout, pro stánkaře, už to ale takový lábůžo není.

V pátek jsem na celou akci upozorňovala na faceboku a také Vám doporučila několik prodejců, kteří jsou mi svou nabídkou sympatičtí. Abyste si nemysleli, že Vám říkám kupte si něco tady a sama si tam nic nekoupím, rozhodla jsem se, že Vám o těchto prodejcích ještě něco málo napíšu.


Mungo polévky a francouzské bagety v Brně


Tady se samozřejmě opakuji, protože kdo čte můj blog pravidelně, ví, že na žádné akci si tento stánek nenechám ujít. Jejich francouzské bagety přímo miluju a jsou to jedny z nejlepších baget, co se dají v Brně vůbec koupit.

Mungo polévky měli v nabídce tentokrát raw hráškový krém s kokosem, který byl chuťově podobný tomu, jaký prodávali na Restaurant day jen to byla studená varianta. Už na Restaurant day mi polévka velmi chutnala a teď tomu nebylo jinak.


Tropico

Tropico, prodává koncentráty pro přípravu džusů. (Taky jsem se o nich už zmiňovala). Jsou báječné hlavně z toho důvodu, že si je koupíte v pytlíčku na jednu dávku a dáte do mrazáku. Když Vás doma přepadne chuť na džus nebo návštěva, vytáhnete sáček, nalejete do džbánku, přidáte vodu, zamícháte a máte výborný džus, který je navíc daleko zdravější než ten z obchodu. Tyto koncentráty můžete sehnat i ve zdravých výživách, vím, že je prodávají v Králově poli v  „Škopek není všechno“. Já mám nejraději ananas a citrusový mix.


Dobrůtky od Kresů

Také jsem Vás naváděla na stánek Dobrůtky od Kresů, od nichž jsem měla bezové sirupy, které mi velmi chutnaly. Tentokrát jsem si pořídila třešňovou marmeládu s vínem (J) a Zdenek si koupil nějaké pivo. Pivo už nemáme a jak chutnalo Vám asi nikdy nepovím, protože pivař ze mě nikdy nebude.


V úvodu jsem psala, že jsem si na Food park vyrazila na oběd a ještě jsem vlastně nic neobědvala, dali jsme si Hot dog, který jsme měli už podruhé.


Dream Hot Dog


Prakticky se jedná o grilovaný párek s tím, co si vyberete. Tentokrát jsem měla Italy dream hot dog, který byl s mozzarellou, rajčaty, bazalkovým pestem a rukolou. Prostě se vším co mám ráda. Podávaný je ve „vlastním pečivu“, které z něj dělá něco lepšího než je obyčejný párek v rohlíku. Bohužel tentokrát mi přišlo pečivo oschlé asi starší. Byl to úplně diametrální rozdíl oproti tomu, když jsme párek měli posledně. Náplň byla výborná, ale pečivo mě tentokrát zklamalo.

Nejlépe na tom byla naše Fíka, která dostala kopec slaniny a taky pěknou dávku mozzarelly, protože paní u stánku měla očividně ráda pejsky.

Pití ve výjimečném obalu

I zde se ukázalo, jak dobře prodává obal, protože každý druhý chodil se šťávou v  super obalu. Také já sama jsem si musela „fruko“ koupit. Co vám mám povídat, byla to obyčejná šťáva ze sirupu od Vandy (mám doma Rebarborový, kupovaný na Zelňáku) dolitá perlivou vodou do množství maximálně dvě deci. Kdyby to neprodávali v tak roztomilém obalu, tak by na to určitě takový fronty nebyly.

Božský kopeček



Po obědě to chtělo samozřejmě nějaký dezert, a když jsem viděla roztomilé zmrzlinářské autíčko, bylo jasno. Příchutí bylo na výběr hodně od borůvkové přes malinu až po sicilský citron. Já zvolila mangovou a dobře jsem udělala. Zmrzlina byla výborná a chutnala přesně jako mango. Pokud někde uvidíte toto modré zmrzlinářské autíčko, určitě neváhejte a kupte si alespoň jeden kopeček. Litovat určitě nebudete, ba naopak budete chtít další.



Poslední Food park byl prostě skvělý a v sobotu se koná další se zaměřením na Street food a Art, takže bude určitě o co stát. Pokud se Vám tedy nebude chtít doma připravovat jídlo, zkuste zajít na oběd například na Malou Ameriku.



Krásný zbytek dne,



Teress




Navazující články na blogu:

Zabíjačka na FoodParku (odkaz)



pátek 17. června 2016

Peču s U tytyny


Kristýnku, která zveřejňuje svoje recepty na stránce utytyny.cz, (odkaz) jsem poprvé potkala na brněnském Restaurant day asi před tři čtvrtě rokem. Prodávala tam nemalé množství krásně vypadajících cupcaků, sušenek a všech možných sladkostí. Několik cupcaků jsem si koupila sebou domů, protože je mám velmi ráda. Doma jsem si je pak dala s velkou chutí, a protože byly výborné, snědla jsem je skoro na posezení. Hned mi bylo líto, že jsem si jich od Kristýnky nekoupila víc.

Když jsem potom psala článek o Restaurant day na blog, zjistila jsem, že Kristýnka má blog a zveřejňuje na něm svoje recepty. K mému potěšení jsem na něm dokonce objevila recepty na cupcaky, které jsem si od ní koupila.

Na to, že upeču něco právě podle tohoto blogu jsem se chystala pěkně dlouho a nakonec jsem se k tomu dostala patrně nedávno. Vybrala jsem si recept, který se mi jevil velmi jednoduchým a to MALINOVÉ BROWNIES a recept, který se mi jevil velmi složitým, ale výsledek vypadal velmi dobře CIDER CUPCAKES S WHISKEY.


MALINOVÉ BROWNIES



Brownies mám moc ráda a mám na něj jeden recept, po kterém je skoro tekuté, ale fádní, proto jsem ráda vyzkoušela tuto malinovou variantu. Maliny jsem použila mražené. Občas je koupím v Globusu a pak si je schovávám v mrazáku, protože mi přijdou hrozně drahý. A právě teď se hodily. Příprava těsta šla hladce a bez problému, nejdéle mi vždy trvá rozpustit čokoládu (nedělám to ráda) a odolala jsem nutkání do ní přidat i chilli (to právě dělám rádaJ).

Samotné brownies jsem pekla podle návodu a myslím, že jsem je vytáhla o pět minut dřív, ale bohužel upekla jsem ho moc. Bylo sušší. Vyřešila jsem to tak, že jsem si ho vždycky pár vteřin nahřála v mikrovlnce a čokoláda se jako by popustila a bylo hned vláčné. Maliny ho krásně doplňovaly.


CIDER CUPCAKES S WHISKEY


Jednou za dlouhou dobu udělám cupcake, protože je miluju, pak se naštvu u jejich zdobení (které mi nejde), mám chuť to celé vyhodit a řeknu si, že si je raději budu kupovat. Pokud jste šikovnější než já (i když to přikládám zdobícímu sáčku) a umíte udělat krásnou čepičku na cupcaku, tenhle recept Vás určitě potěší.

Těsto je výborné, vláčné a sladké, krém je ještě lepší. Vlastně jsem krému půlku snědla dřív, než jsem se do zdobení pustila a pak mi bylo špatně. Řekla bych, že protože mi bylo špatně, nešly mi cucapky zdobit, ale vím, že mi to nejde nikdy, takže by to byla jen hloupá výmluva.

Krém je vážně bezvadný, a protože veškerý cukr co se do něj přidává, rozpustíte ve vodní lázni spolu s bílky, není u něj takový ten problém, že v něm pak cukr skřípe mezi zuby (problém s cukrem jsem zmiňovala zde).



Pokud Vás tyto sladké výtvory zaujaly, koukněte na blog utytyny.cz, kde najdete spoustu sladkých receptů.



To je pro dnešek vše přátelé, mějte se krásně a zase někdy příště.

Teress


Další článkze sekce Vařím podle:


pátek 10. června 2016

Vlog 2: Výstaviště Praha

Kdyby existovala cena za rychlost zveřejňování článků, tak bych se s tím dnešním umístila zřejmě na posledním místě. S přítelem jsme navštívili pražské výstaviště v Holešovicích už v březnu, ale naštěstí tam na většinu věcí, o kterých se zde zmíním, můžete stále zajít.



Matějská pouť

Každý rok se na pražském výstavišti koná Matějská pouť. Každý rok na ni chci strašně moc zajít a i přesto, že tam je skoro dva měsíce tak ji nikdy nestihnu. Letos tomu však bylo jinak a opravdu jsem se na ni vypravila.

Blbý je, že bylo zrovna dost škaredě. Foukal studený vítr a občas spadlo pár kapek, navíc Zdenek na ty kolotoče moc není a já na ně zase sama chodit nebudu. To by přece nebyla žádná zábava. Nakonec jsme šli na jednu horskou dráhu a také na Ruské kolo.

Na pouť doporučuji jít ve všední den dopoledne, hlavně z finančních důvodů. Dopoledne neplatíte vstup a kolotoče jsou zhruba o třicet procent levnější. Odpoledne si musíte koupit vstupenku (letos stála 25 korun) a za kolotoče si také připlatíte.

Příští rok bych klidně jela znovu, i když to čachrování s cenou moc nechápu. Pouť se konala 20. 2. – 17. 4. 2016, takže předpokládám, že v roce 2017 to bude dost podobné.


Labyrinthum

Jestli jsem se na výstavišti někde pořádně zasmála, bylo to určitě na místě zvaném Labyrinthum, kde se nachází zrcadlové bludiště, válec co se točí a člověk si připadá jako ve vesmíru a pár hlavolamů a menších zajímavých věcí.

V bludišti byla pěkná sranda, je docela velké a člověk je schopný se v něm několikrát ztratit.
Další super věcí je určitě válec – vesmír, který je sice malý ale o to více zábavný. Šli jsme v něm asi čtyřikrát dokola, než se mi začala motat hlava.
Jdete po kovovém můstku se zábradlím, který je v takovém velkém válci, ten válec se točí a promítají se na něm hvězdy a další vesmírné věci, jinak je tam úplná tma. A když tam jdete, máte pocit, že se točíte sami. Kupodivu to bylo lepší jako kolotoče, na kterých jsme byli.

Stejně jako na Matějskou i do Labyrintha se Vám vyplatí zajít dopoledne. Vstupné nás stálo 90 korun, ale když jsme vycházeli, bylo už za 120.

Mořský svět

Když už jme se nacházeli na výstavišti, zamířili jsme také do Mořského světa. Tam jsme zaplatili šílený vstupný (skoro 600 za osobu), ale moc se nám tam líbilo. Návštěvy rozhodně nelituji. Mají tam spoustu krásných ryb. Většinu z nich jsem před tím nikdy neviděla a taky žraloky. Jak to tam vypadalo, můžete vidět ve videu.

Byli jste někdy na pražském výstavišti? A co jste tam navštívili?


Krásný víkend,


Teress

středa 8. června 2016

Slavnosti moře na Slovanském náměstí



Ve dnech 28. a 29. května jste mohli na Slovanském náměstí v Brně ochutnat nejrůznější rybí speciality od předních (převážně) brněnských restaurací. Konal se zde totiž pátý ročník gurmánské akce Slavnosti moře, tentokrát s podtitulem 5. Vlna Tsunami. Kdo mě sleduje delší dobu, možná si vzpomene, že jsem na Slavnostech moře byla už loni. Celý článek z loňského roku můžete nalézt zde (odkaz).

Na Slavnosti jsem sem moc těšila a mluvila jsem o nich pěknou řádku dní. Proč by také ne, když loni byly tak skvělé a navíc tentokrát jsem věděla, co mě čeká, což moje nadšení ještě umocnilo. Ale nějaké změny přece jen nastaly a to převážně ve způsobu placení. Za pokrmy jste neplatili hotovostí, ale prostřednictvím platebních náramků, které jste si museli za 30 korun pořídit, nabít penězi a pak jste si teprve mohli na slavnostech něco dát. Náramky jste mohli koupit buď v restauracích nebo prodejnách Oceanu 48, nebo přímo na slavnostech. Já volila variantu pořídit náramek ještě před konáním slavností, abych si ho mohla doma v klidu nabít penězi. Setkala jsem se s nemalým počtem negativních názorů na tento způsob placení, ale mně se zdá ideální. Nemusíte nikde hledat peněženku a především to urychlí odbavení u stánku. Nikde se nestály fronty a vše šlo svižně. Bylo to poznat u stánku s Aperolem, kde jako jediní vybírali zálohu na sklenice v hotovosti a zároveň jako jediní měli pěknou frontu.




Projídání se festivalem

Jako první jsme navštívili stánek restaurace Prominent, kde jsme si dali Grilované filátko parmice nachové s petrželkovým risottem , restovanou šalotkou a šafránovou redukcí (130 korun).


Následovala Treska marinovaná v miso s jamínovou rýží a wakame salátkem od restaurace Kaizen (120 korun).


Z loňska jsme měli skvělou zkušenost s marinovaným filátkem mořského vlka od restaurace Retro Consistorium (tenkrát jsem ho vyhlásila za vítěze Mořských slavností) a proto když jsme viděli v nabídce marinovanou rybu, tentokrát od Napoli bistro neváhali jsme ji vyzkoušet. Sice to nebyl výborný mořský vlk ale mořský okuník s jogurtovo-koprovým dresinkem, rukolou a pečivem (130 korun), ale byl také moc dobrý. Kyselé marinované ryby mám prostě ráda, i když vím, že to nemusí sedět každému.


Od Retro Consistorium, které jsem zmiňovala výše, jsme si dopřáli pošírovaného mořského ďase se zeleninou, rajčaty a baby bramborami (130 korun).


Nechyběly ani ústřice

Na závěr jsme si dali test odvahy v podání ústřice (35 korun) a opravdu jsme se odvážili a ochutnali ji (všichni kromě Fíky, ta zarytě odmítala). No co Vám budu povídat, vůbec mi nechutnala, tak dopadá většina mých testů odvahy J.



K pití jsem si dávala Aperol spritz (65 korun), jelikož v tom teplém počasí se jevil jako ideální pití a můj drahý popíjel pivo z Dalešic (35 korun).  V nabídce také byla široká škála dobrých vín s doporučením k daným jídlům.




Nejlepší byla treska od Kaizen



Celá akce se velmi vydařila, počasí bylo krásné, jídla (až na zkušenost s ústřicí) výborná. Nejvíce mě oslovila marinovaná treska od Kaizen, ta byla vážně dokonalá a mohla bych ji jíst pořád. Musím uznat, že vždy když jdu na nějakou událost pořádanou Oceanem 48, jsem nadšená. Vše je vždy dotažené do posledního puntíku a není, na co by si člověk stěžoval.


Těším se zase na příští rok, určitě na další Tsunami nebudu chybět,

Byli jste někdo? Máte rádi ryby? Ochutnali jste někdy ústřici? Chutná Vám?



Krásný zbytek dne,

Teress



Články z událostí pořádaných Oceanem 48




pátek 3. června 2016

Trhy jako Brno: Burger Fest


Je tomu přesně týden, co se u Vaňkovky konaly další Trhy jako Brno, tentokrát se zaměřením na Hamburgery.  Jak jste mohli číst v minulém článku (odkaz) zúčastnila jsem se také trhů zaměřených na Asii, které se ovšem moc nepovedly. Proto jsem se tentokrát k Vaňkovce vydala s velmi nejistými pocity.


Přišlo skoro celé Brno


Na místě na mě čekalo velké překvapení. Na hamburgery se snad vydala půlka Brna, která čekala fronty před nemalým počtem stánků nabízejících různé variace burgerů. Mohli jste se zastavit například na Burger jako kráva, nebo si dát něco od Burger Inn, Pablo Escobaru, The Immigrant, Kodo a dalších. V nabídce byly samozřejmě „klasické hovězí“ variace ale také jste mohli zkusit něco méně všedního. K dostání byly například hamburgery z lososa, kance či jehněte. Nechyběly ani kousky pro ty, co masu neholdují nebo nesmí lepek.

Mohli jste si vybrat také z dalších dobrot jako například ze sýrů, ovoce, sladkého pečiva, zmrzliny a drobného doplňkového prodeje různého zaměření.



K pití jste si mohli dát převážně pivo, ale pro příznivce něčeho jiného tu byl i točeny Cider, stánek s vínem a u Klubu cestovatelů měli výborné džusy. Dnešním velkým hitem se stává mladý kokos, který jste sehnali v ovocném stánku (kterému moc fandím).



Hovězí burger z Osmičky a k tomu výborné sýry


Já zůstala při zemi a dala si hovězí burger z restaurace Na Osmičce za 65 korun, kde byl velmi příjemný a veselý personál. Také jsem neodolala sýrovému talířku z mlékárny Krasolesí a neudělala jsem chybu. Sýry byly výborné a v puse se úplně rozpadaly. Pokud na sýry z Krasolesí narazíte, neváhejte a nějaké ochutnejte.



Prodáno přes 10 000 hamburgerů

Za dva dny se u Vaňkovky prodalo více jak 10 000 burgerů a to už je co říct. Nálada byla uvolněná a veselá a počasí vyšlo na jedničku. Pokud jste se nezastavili, o dost jste přišli.


Součástí bylo také hlasování o nejlepší burger v Brně. 

Výsledky:

Zdroj



Příští Trhy jako Brno u Vaňkovky

27. a 28. května – BURGER & HOT DOG FEST
24. a 25. června – FISH & SEA FOOD
27. a 28. srpna – ICE CREAM & CHOCOLATE
30. září a 1. října – STREET FOOD FEST
28 a 29. října – STEAKY & ZVĚŘINA



Kdo z Vás byl na této akci? A co jste si dali za hamburger?



Přeji Vám všem krásný víkend.

Teress