sobota 22. října 2016

Konec Brandnooz boxu na blogu

Moje výhrady proti Brandnooz boxu



Ůvod do světa Brandnooz

Brandnooz box je krabice plná jídla, která Vám jednou za měsíc přijde domů, ale Vy dopředu nevíte, co v ní bude. Kupujte vlastně takového „zajíce v pytli“ s tím, že jestli budete spokojeni nebo ne, závisí jen a jen na Vás.


Pro koho je box určený?

Určitě pro běžné spotřebitele. Pokud si potrpíte na zdravé potraviny, nejíte sladké, nejíte mouku nebo kupujete jen farmářské produkty, box se Vám zaručeně líbit nebude. Pokud ale procházíte obchodem a házíte si do košíku to, na co máte zrovna chuť (ano, takhle nakupuji já) a je Vám jedno kolik cukru a jakých barviv v sobě zrovna ten a ten produkt má, box by se Vám líbit mohl.


Monotónnost boxů je na škodu

Mě se boxy vždy líbily, některé víc, některé míň. Ale s tím jsem do toho šla, není velká pravděpodobnost, že se Vám vždy strefí do chutě. Za tu dobu, co si box kupuji (a ta není krátká) mi došlo například několik piv. Pivo nepiji, je jasný, že ho v boxu neocením. Na internetových stránkách brandnoozbox.cz si sice můžete zatrhnout, že nechcete alkoholické nápoje, ale proč? To by mi třeba nedošel ten Aperol, co přišel kolem loňského léta. A kolik dobrého vína už mi díky boxu přistálo na stole.

O Brandnooz boxu jsem se na blogu poprvé zmínila v prosinci roku 2013. To jsou skoro tři roky. A za ty tři roky mi každý měsíc přišla ta stejná zelená krabice s poměrně stejným obsahem. Víte ono je jedno, jestli Vám dojdou gumový bonbony ve tvaru zmrzliny nebo ve tvaru medvídka. Jednoho dne to prostě splyne a jsou z toho jen gumový kokyna. Průvodní dopis, co chodí současně s obsahem, jsem si přestala číst už před nějakou dobou, vidím prostě tu stejnou zelenou barvu tak jako každý měsíc.


Věrnostní program

Na stránkách boxu (odkaz) se můžete zapojit do věrnostního programu. Ten spočívá v hodnocení produktů, za které dostáváte body, body také dostanete za „lajkování“ komentářů ostatních uživatelů. Za ty body si jednou za měsíc můžete koupit jeden (většinou) ze tří produktů, které byly obsaženy v předcházejících boxech. Vámi zvolená věc je pak doručena v novém boxu. Ze začátku to bylo děsně fajn, vždy jsem dostala nějaký bonus. Ale v poslední době mám pocit, že bodů potřebujete daleko více než kdy dřív, ale také, že pokud na stránku nedorazíte přesně v čas zveřejnění benefitů nic na Vás nezbyde. Například pokud jsou produkty zveřejněné v pět večer, druhý den ráno tam už určitě není nic.


Doporučuji koupi boxu?

Na pár prvních měsíců je box velmi příjemná záležitost. Celá myšlenka má moje velké sympatie. 

Poslední dvě edice

Na závěr bych Vám chtěla ukázat obsah dvou posledních edicí a to za měsíc srpen a září.

Zase Semtex? Vážně?

Tento box se mi velice líbil. Nejvíce mě zaujala okurková Toma natura - vůbec by mě nenapadlo, že bude tak dobrá.



Zajímal by mě Váš názor na tohle všechno, co jsem ohledně boxu napsala.


Přeji Vám všem pěkný páteční večer a hlavně skvělý víkend.



Teress

PS. O boxu přestávám psát, protože mám pocit, že už Vám to nic nepřináší a články o něm jsou pořád stejné. Rozhodně proti boxu nic nemám a nijak se mi nezprotivil, pokud nastane nějaká změna je možné, že se na blogu zase objeví.

čtvrtek 20. října 2016

Slavnosti moře tentokrát na Kraví hoře



V jednu pěknou zářijovou sobotu jsme se vydali na Slavnosti moře, které v Brně pravidelně pořádá Ocean 48.
 
Nabídka restaurací


O Slavnostech moře jsem na blogu už párkrát psala, ale tyhle sebou přinesly nemalé změny.

Tentokrát na Kraví hoře



Největší změna byla v místě konání slavností, které byly tentokrát přesunuty ze Slovanského náměstí na Kraví horu. Ačkoli jsem zpočátku k této změně byla spíše skeptická (předtím jsem to měla kousek pěšky) musím přiznat, že skýtala velká pozitiva. Největším pozitivem se stal prostor. Co si budeme povídat Kraví hora je přece jenom větší než Sllovaňák. Nemuseli jste se nikde mačkat a všude jste bez problémů prošli. Navíc na Kraví horu můžou psi, takže jsem nemusel pořád tahat Fíku na ruce.
 
Na něco jste si museli vystát frontu


Nově se na slavnostech nacházelo podium, kde byly různé vstupy jako porcování tuňáka nebo soutěž v otevírání mušlí.

Placení probíhalo pomocí čipové karty

Stejně tak jako posledně ani teď se neplatilo penězi. Museli jste si nabýt čipovou kartu a platili jste z ní. Ta byla asi taková jako kreditka jen o trošku větší, takže do kapsy jste si ji dát nemohli (to by se zlomila) a když jste si ji dali do peněženky, postrádalo to ten smysl, že nehledáte peníze. Teď jste hledali kartu. Příště by to chtělo vymyslet tak abyste si kartu mohli k něčemu připnout nebo přivázat. Myslím, že přidat nějakou šňůrku už takový problém není. V květnu byly čipové náramky, které byly daleko praktičtější.


Ryby a různé plody moře


Filet lososovitého pstruha marinovaný v kopru (Hotel Žabčice), Fritované krevety a kalamáry (Retro Consistorium)

Organizační věci už nechám být a napíšu Vám něco o jídle, o tom přece celé Slavnosti moře jsou. Se Zdenkem jsme jako vždy chtěli vyzkoušet něco nového a tak kromě filetu lososového pstruha nebo fritovaných krevet a kalamárů jsme si dali Mušle sv. Jakuba s květákovým pyré a pikantním bramborovým chipsem, které nabízela restaurace La Bouchée. Porce mušlí vypadala vážně krásně, ale stejně tak jako jsem posledně odhodlaně zkoušela ústřice, ani tyhle mušle se pro mě nestanou vyhledávaným cílem.
 
Mušle sv. Jakuba s květákovým pyré a pikantním bramborovým chipsem (La Bouchée)


Nejvíce mi chutnala thajská polévka Tom yum s krevetami a kousky ryb, kokosovým mlékem, skleněnými nudlemi a zeleninou od restaurace Konoha. Byla výborná, poslední dobou mě thajská kuchyně hodně chutná.
 
Thajská polévka Tom yum s krevetami a kousky ryb, kokosovým mlékem skleněnými nudlemi a zeleninou (Konoha)


Z mého pohledu se celá food akce velmi vydařila, nové místo ji dalo zase další rozměr. Mimochodem je pěkné si mezi chody zajít na procházku ke hvězdárně, člověku pak o to více chutná. Nabídka jídel se mi zdála slabší, než tomu bylo posledně. Tentokrát zde bylo příliš mnoho plodů moře, krevet a chobotnicí ale málo ryb. Ryby zde byly prakticky jen dvě a to lososovitý pstruh nebo žralok ve formě hamburgeru od Bistra Ocean 48.
 
Řádění u hvězdárny


Další slavnosti moře budou zřejmě až příští rok, ale pokud máte tento druh jídla rádi, vyplatí se Vám sledovat fb stránky Oceanu 48 (odkaz), kde najdete pozvánky na nejrůznější akce, na kterých se ryby podávají. Teď například na humry.

Jedli jste někdy humra? Pokud ano, jak Vám chutnal? A pokud ne, dali byste si ho? Já tedy rozhodně ano a taky bych ráda vyzkoušela kraba.


Krásný zbytek dne a hodně dobrého jídla,


čtvrtek 13. října 2016

Tak už se kradou i účty na Instagramu




Tak jak mívám ráno ve zvyku ještě ani neotevřu oči a už zapínám Instagram. On mě totiž baví. Koukám lidem do života (prostě drbna) a samozřejmě na něj občas nahraji také nějakou svoji (díky všem možným filtrům) docela nereálnou fotku. Pak sleduji, jak u ní stoupají „lajky“.

Instagram mi dokonce přináší velkou míru uspokojení, hlavně když sleduji, jak mi stoupá počet „následovatelů“. Večer jsem jich tam měla přes patnáct set. Ani nevíte, jaké mi to působilo štěstí. Pochopte, na ostatních sociálních sítích jsem „absolutní nula“ a kdyby to bylo možný určitě bych někde šla i do mínusu.

Všechno se ale změnilo v to ráno, když jsem zase nadšeně šáhla po telefonu.

Otevřu Instagram, ale to je tak celé na co se zmůžu. Na displeji na mě zabliká věta, „přihlášení se nezdařilo“. Poté co se několikrát pokusím přihlásit s tím, že heslo není platné a zjistím, že mi někdo ukradl Instagram.

Než jsem rozlepila obě oči a uvědomila si, co se stalo, byl celý můj účet smazaný.

Později jsem na e-mailu objevila zprávu o tom, že jsem si změnila heslo. Možná ano, e-mail přišel někdy ve tři ráno, takže je tu ještě možnost že ve spánku dělám fakt divný věci.


To, že mi někdo ukradl účet, který posléze smazal, jsem pochopila docela brzy.
To, že i když si založíte účet nový se stejným e-mailem a „nickem“ Váš starý účet nezachrání, jsem pochopila hned potom.


Kdyby se to náhodou stalo, i Vám mám tady krátký postup co v tomto případě dělat:


  • Udělejte si výbornou snídani
  • Pusťte si oblíbený seriál
  • Zahrabejte se pod peřinu a začněte zběsile nakupovat na internetu (pořídila jsem si dvoje lodičky a krásnou kabelku)
  • Založte si nový Instagram a doufejte, že už se Vám to znovu nestane, jelikož když Vám někdo smaže Instagram už ho nedostanete zpátky. Nedá se obnovit. A když budete psát na všechny možný podpory, jen tím ztratíte čas.



Stalo se Vám někdy něco podobného?



Pěkný zbytek večera


Teress



PS Časem jsem se smířila s tím, že mám nový Instagram, ale ty boty jsem stejně musela zaplatit

PSS Nejvíc mě mrzí, že jsem ztratila pejska, kterého jsem dlouho sledovala, a byl strašně roztomilý - už jsem ho nenašla.

PSS Samozřejmě jsem si pořídila nový účet a aktuální verzi Instagramu. Moc se mi líbí Instastories, takže pořád natáčím.



Pokud mě chcete opět sledovat, najdete mě pod nickem teress_s (stejně jako před tím)

pondělí 3. října 2016

Vy pořád někde chodíte

A taky o tom, že ve svém volnu byste si měli dělat, co chcete.




„Vy pořád někde chodíte.“ řekla mi mamka s mírnou výčitkou v hlase.

Ano, mi pořád někde chodíme. Zajdeme si do restaurace na výbornej oběd, do kavárny na ještě lepší kafe, na výlet tam a taky tady, a když se nám chce, sedneme si do kina.

Vypadá to možná dobře, ale ono to naše pořád má stejně omezenou životnost. Naše pořád se vztahuje na dobu, kdy nejsme v práci (což už samo o sobě smrští týden na dva dny), kdy nemusíme obíhat všechny možný i nemožný příbuzný nebo kdy nemám doma tolik nevyžehleného prádla, že to vypraný už nemám kam skládat.

Naše pořád má vlastně velmi krátkou živostnost i když se do ní někdy promítne pár dnů navíc z dovolené. Jenže dovolené je troška a ať mi nikdo netvrdí, že dvacet dnů dovolené je hodně. Zvlášť co se Vám vyplatí z ní ubrat den, abyste si došli pro prášky k doktorovi víc, než si nechat napsat nemocenskou.

A vůbec mi nepřipadá divný, že to naše malé pořád nechci trávit ležením doma u televize, ale raději se odlepím od gauče (který nemám) a jdu si obejít přehradu a koupit si tam obrovský langoš.

Takové pořád je vlastně strašně krásná věc, je jen Vaše a na Vás záleží, jak jej naplníte. Díváte se rádi na filmy? Chodíte rádi do kina? Cpete do sebe rádi pytlíky brambůrků? Stavíte se rádi na hlavu? Tak tím naplňte Vaše malé pořád a nenechte si do něj od nikoho kecat. Nikdo jinej totiž za Vás ten Váš život nežije.


PS. Kdyby nebylo těch mých pořád, tak už mě v té práci asi kleplo.


Mějte stále svoje krásná pořád.


Teress