pátek 29. července 2016

Židlochovice a Meruňkobraní


Samozřejmě, že by tento článek mohl začít něčím lepším než: „neměli jsme, co dělat, tak jsme jeli na výlet do Židlochovic“, něčím trošku duchaplným, inteligentním a také z části milým. Mohla bych se Vás hned v úvodu zeptat, jak si užíváte léto, co podnikáte se svými přáteli a kolikrát jste se už byli koupat. Bohužel dneska se pěkného úvodu nedočkáte a rovnou začnu.

Město Židlochovice

Židlochovice se nacházejí nedaleko Brna, několikrát jsem jimi projela, ale nikdy mě nenapadlo se v nich zastavit. Až místní Meruňkobraní, které se konalo v sobotu 16. Července, mě přimělo obec opravdu navštívit.


Zámecký park






V Židlochovicích naleznete barokní zámek, který sice není běžně přístupný veřejnosti, ale u něj se nachází krásný rozlehlý park v anglickém stylu. V něm můžete dokonce narazit na volně se pohybující jeleny a muflony. My měli štěstí a větší skupinu zvěře jsme potkali u krmelce. Do parku je také povolen vstup se psi, jen musejí být na vodítku. Procházka parkem je vážně kouzelná, je tam ticho. Za celou dobu jsme potkali asi čtyři menší skupinky lidí. Kromě nás si park kdysi oblíbil také básník Petr Bezruč, což připomíná lavička s jeho básní.

Akátová věž



Když se z náměstí Míru vydáte na druhou stranu, než stojí zámek s parkem, dostanete se ke kopci Výhon, na jehož vrcholu se tyčí krásná rozhledna Akátová věž. Rozhledna je zajímavá hlavně pro svou netypičnost, vyrobena je totiž z kombinací oceli a dřeva – akátu. Vysoká je 18 metrů s tím, že vyhlídková plošina se vyskytuje ve výšce 14,5 metrů nad zemí. Na plošinu vede točité (šnekovité) schodiště se 76 schody.

Samozřejmě nemůžu opomenout výhled, který je z rozhledny do širokého okolí a vidět tak můžete pálavské vrchy nebo také brněnské Hády.

Slavnosti meruněk



Slavnosti se konaly na malebném náměstí Míru, po jehož obvodu se nacházely stánky s různými dobrotami. Mohli jste si dopřát jídlo tematicky meruňkové, ale velké množství nabídky bylo dost mimo meruňky. Nepřijde mi, že bufet nabízející klobásky, řízky nebo bramboráky se na takovou akci hodil. Naopak stánek s meruňkovou pizzou byl bezvadný a sklízel velký úspěch.

Úspěch také sklízel stánek firmy Svoboda prodávající tvarohové knedlíky s meruňkami za opravdu symbolickou cenu pěti korun. Nejenže knedlíky byly vynikající, ale také jste za nákup dostali lístek do tomboly, kde jste mohli vyhrát dokonce i skútr. Paráda, dostat skútr jen tak za pěkně strávené odpoledne. My ho sice nevyhráli, ale paní výherkyně vypadala opravdu nadšeně J-

Na akci jsem si dala nealkoholické meruňkové mojito (zřejmě od místní kavárny), které bylo moc dobré, ale je pravda, že kdyby bylo o pár stupňů na teploměru více chutnalo by mi mnohem líp.



Také jsem nemohla vynechat meruňkovou pizzu! Těsto bylo výborné a na něm sýr niva a sladké meruňky. No, co Vám mám povídat, kombinace niva-meruňka se asi mou oblíbenou nestane.



Večerní hlad jsem zahnala meruňkovými knedlíky a musím se přiznat, že tak dobré knedlíky jsem nejedla snad několik let.




Po celý den jste mimo jídla mohli shlédnout doprovodný program, ve kterém se vařilo, připravovaly se koktejly, soutěžilo se v pojídání knedlíků a mnoho dalšího.

Součástí byly také dětské dílničky, kde si (nejen) děti mohli vyrobit polštářek, placky, nakreslit obrázek a hlavně se skvěle pobavit a zaměstnat.


Meruňkové slavnosti by se měly konat i příští rok, všem Vám doporučuji zajet se na ně podívat. A jestli nechcete čekat rok, vydejte se do Židlochovic jen tak, je to opravdu pěkné městečko, které stojí za návštěvu.


Na jakém výletu jste byli naposledy Vy milí čtenáři? A jaké knedlíky máte nejraději?

Přeji Vám krásný nadcházející víkend!




Teress


středa 27. července 2016

Vyzkoušeno: Vegg-go

Vegetariánský Fastfood


Nemyslete si, že dneškem počínaje přestupuji na vegetariánskou stravu. Stále budu navštěvovat různé food akce se širokým okruhem jídel, ale dnes tu pro Vás mám něco pro mě trošku netradičního.

Ráda zkouším stále nová jídla (ale to už jste si zřejmě všimli) s masem, bez masa, teplá studená, jen k těm broukům jsem se zatím nedostala (a doufám, že ani nedostanu). Díky portálu blogerky.cz (odkaz) a fastfoodu Vegg-go (odkaz) jsem měla možnost zúčastnit se výzvy „stravuj se zdravě“ navštívit Vegg-go a něco z něj i ochutnat.



Fast food Vegg-go

Musím přiznat, že to byla moje první zkušenost s tímto fastfoodem a nebít výše zmíněné výzvy, zřejmě bych ani nevěděla, že ho v Brně máme. A ano máme, nachází se ve Vaňkovce, v přízemí, uprostřed chodby, kousek od východu k hlavnímu autobusovému nádraží.

Samoobslužný bar a jídlo na váhu





Nevím, jak v jiných městech ale v Brně je stánek čistý a trošku nepřehledný. Vybrat si můžete ze studených nebo teplých pokrmů, které si v samoobslužném baru nabíráte do mističky a platíte za váhu. Popravdě řečeno nemám ráda, když se u hotového jídla platí za váhu. Nikdy nevím, co kolik váží, naberu si toho tunu a pak se divím, kolik zaplatím.

Zde Vás vyjde 100g/35korun a plnit můžete jak velké tak malé mističky.

Nevýhodu u samoobslužného baru vidím v tom, že nádoby, z kterých jídlo nabíráte, nejsou označené, takže pokud se v tom nevyznáte, nevíte, co si nakládáte. Naštěstí ve Vaňkovce (nevím jak v ostatních městech) byla velmi ochotná, vstřícná a milá slečna a se vším nám ochotně poradila. Dokonce nám navrhla i kombinace, které se k sobě hodí.

Dát si můžete například bulgur, ratatouille, kung pao, ostrou čočku, salát s kořenové zeleniny nebo cizrny a další.

Také si můžete nechat namíchat za 99 korun Wrap, což je torilla (špenátová, pšeničná nebo chilli) naplněná tím, co si řeknete a co se do ní samozřejmě vejde. Pro představu se Vám tam vejde asi tak dvakrát více surovin, než je v Twistru od KFC.

Pokud jste polévkoví, můžete si dát jednu ze dvou zeleninových polévek a nezapomnělo se ani na sladkomilce, v nabídce jsou sušenky a různé tyčinky.




Všechno to pak můžete spláchnout limonádou (bezedný kelímek za 29 korun), čajem, vodou nebo Green Smoothie.

Nejvíc mi chutnal WRAP



Se Zdenkem jsme si dali dva Wrapy plněné tím, co nám doporučila obsluha. Já měla pšeničnou tortillu potřenou výborným humusem, plněnou cizrnovým salátem, ratatouille a veggballs (chutnalo to podobně jako smažené květákové placičky). Celý Wrap mi chutnal a byla jsem z něj pěkně přecpaná. K obědu by mi stačil.

Puntíkatá dýně je super název, ale znovu bych si ji určitě nedala



Když jsem jídlo vybírala, tak jsem měla zase velké oči. Ještě samostatně jsem měla veggballs (mňamka), nějakou směs s houbama (nevím proč, houby nejím) a salát „puntíkatá dýně“. Jediné co mi nechutnalo, byla právě zmíněná puntíkatá dýně, jelikož mi k ní nesedělo dochucení.



Celkově mám z fastfoodu dobrý pocit a vlastně mi k němu ani ten pojem fastfood nesedí, pod ním si totiž představím něco nezdravého nejlíp smaženého… hamburger od mekáča nebo nudle od číňanů. Takové jídlo ve Vegg-go samozřejmě nedostanete, spíše bych to přirovnala k bistru, ve kterém jídlo dostanete rychle a můžete jej sníst za chůze, nebo u stolečků, které se nachází hned vedle stánku. Nebo taky ne. Třeba si ho můžete vzít ven, tak jako mi na přehradu. Výhodou totiž je, že tohle jídlo je dobré i studené.


Jak jste na tom s fastfoody vy moji čtenáři? Chodíte do některých nebo se jim vyhýbáte velkým obloukem? Znáte Vegg-go?



Krásný zbytek dne,


Teress


P.S. Asi už je to veřejně venku, že doma skoro neuvařím.
P.S.S. Kdybyste věděli, jak vařím, byli byste taky raději šli do Vegg-go.
P.S.S.S. Až bude myčka, budu vařit i doma J



čtvrtek 14. července 2016

Jak jsem byla na kurzu výroby přírodní kosmetiky



Je sobota dopoledne a mě zvoní budík. Trošku rozmrzele otevřu oči a jen tak si pro sebe vzdychnu. Občas se mi zdá, že „jen tak si vzdychnout“ je moje oblíbená činnost, dělám to často a jen tak na efekt. To asi abych všem ukázala, jakej mám těžkej život.

Je sobota ráno, ačkoliv mám tento čas velmi ráda dnes je tomu poněkud jinak. Musím totiž do práce, což se při šestém dnu v tahu stává poněkud skličující věcí.

Když se z práce stane zábava

Moje rozmrzelá nálada mě ale přešla právě ve chvíli, když jsem místo své běžné pracovní náplně byla přizvaná na kurz výroby přírodní kosmetiky.

Kurz výroby přírodní kosmetiky od CREMES


Na kurzu nás bylo asi osm účastníků (samý holky) a každý měl před sebou vařič, kádinky, šlehač, váhu a pak několik drobností. Celé to na mě působilo systematicky a profesionálně a i když nevyhledávám společnost cizích lidí uzavřených v jednom prostoru, zde jsem se cítila dobře.

Začalo se povídáním o tom, proč používat přírodní kosmetiku a jaké jsou její výhody. Samozřejmě se probíraly i složky v kosmetice obsažené, co mají za význam, jaké jsou ty dobré a jaké ty špatné.

Velmi mě zaujala informace, že aby produkt mohl být BIO, stačí, když obsahuje jen určitý podíl bio složek (procento si nepamatuji, říkala jedna z účastnic). Také byly zmíněny nějaké firmy (i ty, které koupíte v lékárně), jejichž kosmetika není úplně košer. Například jeden výrobce balzámů na rty, do něj  přidává vysušující složky, abyste si rty museli více mazat.

Pro mě asi nejzajímavější informací (protože jsem to vůbec netušila) bylo, že by se neměly používat citrusové oleje (a krémy, které je obsahují) pokud jdete na sluníčko, můžou na kůži zanechat pigmentové skvrny.

Po přednášce jsme se vrhly na míchání. Každá jsme si namíchala pleťový krém a tělové mléko (kdo chtěl, mohl mít mléko na opalování).
Pleťový krém byl úplně jednoduchý a zvládlo ho i takové jelito jako jsem já. Mléko se zdálo také jednoduchým, ale nějak mi nešlo vymíchat, což vůbec nevadilo, protože za pomoci paní lektorky se povedl i ten. Nakonec nám byla předvedena výroba balzámů a každá jsme jeden dostala spolu s několika recepty na výrobu kosmetiky domů.


V mezičase jsme dostaly kávu, čaj a výbornou bábovku.

Na kurzu se mi líbilo, celý probíhal uvolněně, na každého se počkalo. Díky dvěma lektorkám se každému dostalo rady i pomoci (pokud to potřeboval) a ochotně byly zodpovězeny veškeré otázky.

Bylo vidět, že kurz tu není od toho, aby vydělal spousty peněz, ale kvůli předání informací o tom, co obě majitelky baví a čemu věří.


Velmi se mi líbí myšlenka firmičky Cremes, která je uvedena v jejich knize: „Jestliže chcete uvařit dobrou slepičí polévku, která by postavila na nohy i mrtvého, těžko se při její přípravě spokojíte s bujónovou kostkou a nejlevnější neduživou zeleninou z mrazicího boxu. Podvědomě cítíte, že musíte obstarat ty nejlepší suroviny, domácí, přírodní a ne chemické náhražky.“ (Moje přírodní kosmetika, Martina Ondrová a Ivana Prokešová, str 3.). Něco na tom je, člověk je ochotný dát nemalé množství peněz za sushi, které je připravované z dobrých surovin a hlavně čerstvých ryb a na obličej si pak namaže krém, který obsahuje například olovo. V knize Moje přírodní kosmetika najdete mimo jiné i recepty na krémy, pleťové vody a tělová mléka, ale také seznam olejů a dalších látek s výpisem jejich účinků.

I když toto není sponzorovaný článek, na závěr si neodpustím kontakt na firmu Cremes (web, klik), jejichž kurzy můžete koupit například na portálu naucmese.cz.

Jaký je Váš názor na přírodní kosmetiku? Vyráběli byste si ji sami doma?


Krásný den,



Teress

neděle 10. července 2016

Květinová čelenka do vlasů, recenze + soutěž

Krásný den moji milí čtenáři, dnes pro Vás mám recenzi na čelenku s květinami, kterou mi zaslal e-shop postovnezdarma.cz. Na konci článku si právě o tuto čelenku můžete zasoutěžit.


Obrázek versus realita


První, co upoutalo moji pozornost, když mi pro Vás čelenka dorazila, byl jasný rozdíl mezi tím, co mi bylo dodáno a tím, jak čelenka vypadá na fotografii.

Na fotce e-shopu jsou kvítky viditelně hustší a řekla bych, že jsou i ve dvou řadách. Také v barvách vidím velký rozdíl, jelikož na mé čelence se nachází jen růžové květiny, ale na prodejní fotce jsou květinky bílé s růžovým zdobením.


Zřejmě i slepý musí postřehnout to, že čelenka je ve skutečnosti naprosto jiná.


Vidíte rozdíly?



Když neberu v úvahu jakou čelenku jsem si objednala a jaká mi byla dodána musím říct, že čelenka sama o sobě je docela pěkná. Vypadá kvalitně, květinky jsou hezké z části z plastu, z části z něčeho na způsob pevnějšího filcu. Jsou přidělané ke konstrukci drátkem, takže si je můžete srovnat a nastavit tak, jak se to bude líbit právě Vám. Konstrukce čelenky je kovová, vypadá, že tlačit do hlavy nebude. (Já ji nikde nenosila, protože jsem ji objednávala Vám).



Čelenku můžete koupit tady (klik) za 195 korun, ale jak už jsem řekla, došla mi naprosto jiná čelenka než byla objednaná.


A teď se vrhneme na slibovanou soutěž.



Líbí se Vám čelenka na fotografiích? Chtěli byste mít takovou doma? Jednomu z Vás ji zašlu. Stačí sledovat můj blog buď na instagramu, facebooku, přes GFC, youtube nebo Google. Záleží jen na Vás, jaká platforma je pro Vás nejpříjemnější.

Dolů do komentáře mi napište zda nosíte takové čelenky a kam si je nejčastěji berete. U mě je to jasné, mám jich doma několik a beru si je hlavně k moři nebo na hudební festivaly.

Také mi nezapomeňte připsat Váš e-mail, pokud není na Vašem profil.



Krásný zbytek neděle Vám Všem,


Teress






pátek 1. července 2016

Park festival Brno


Ani jsem se nenadála a přišlo léto. Super na něm je to, že se konají různé venkovní akce. Ať už se vydáte na koncert, na hudební festival, na pivní nebo jinou slavnost, vždy je to super a člověk snadno zapomene na všední starosti. Před nedávnem se na Slovanském náměstí konala food akce pojmenovaná Park festival. Festivaly na slovaňáku mám velmi ráda, je zde prostor vyvalit se na deku, chytat sluneční paprsky a u toho si dát něco dobrého.

Proč mám ráda park na Slovanském náměstí?


Jelikož mám psa, je pro mě Slovanské náměstí úplně ideální. Sice musím vždy ležet až za živým plotem, blíž k silnici, ale jsou tam nasázené stromy, takže mi to nevadí. Areál parku je dost velký, takže se nemusíte bát - určitě se s dekou vejdete. Hlavním důvodem proč většinou nepobývám uvnitř parku je již dříve zmíněná Fíka, můj pes, protože psi do tohoto parku nesmějí (i když mám pocit, že to většina lidí neví).

Ale zpátky k food festivalu. Ten byl určen pro milovníky jídla a pití, kteří si chtěli v parku užít klid, pohodu a především piknik. Pokud jste si nedonesli vlastní deku, mohli jste si ji (za vratnou zálohu) vypůjčit. Na festivalu se bohužel neplatilo běžnými penězi, ale festivalovým platidlem Grant, který měl hodnotu třiceti korun. U „směnárnových“ stánků se netvořily žádné fronty, takže nic nebránilo tomu, abyste si pořídili třeba jen 3 Granty na to, co jste si vyhlédli.

Zúčastněných restaurací, nebylo příliš mnoho, ale krásně je doplňovaly stánky, které nebyly přímo zapojené do festivalu (rozumějte, platilo se v nich normálními penězi), takže každý si přišel na své. Vybírat jste mohli například pokrmy od kavárny ERA, restaurace U Měděné Pánve nebo Rendez-vous café.

KODO – japonská restaurace




Já jsem zamířila ke KODO sushi, jelikož je znám, mám ráda a poslední dobu mě velmi chutná sójovka. Volba byla jasná a odnášeli jsme si sushi set (mini sushi set) a kuřecí špízky. Fíka dostala kus lososa (snad víc než jsem ho měla ve svém sushi), který ji tedy náramně chutnal. Na festivalech jde vždy vidět, kdo má rád psi a v Kodo jim tedy pěkně dopřávají. A nám vlastně také, moc mi chutnal jak kuřecí špíz, tak sushi.


Sono centrum mě nezaujalo




Druhou zastávkou se stal stánek Sono Centra a to hlavně z toho důvodu, že jsem od nich ještě nikdy nic neochutnal. Dala jsem si čokoládový dezert a Zdenek roast beef v housce. Dezertík byl dobrý i když tak malý, že jsem ho měla hned snězený. Potřebovala bych alespoň tři kousky, aby mě uspokojil. Roast beef sám o sobě byl dobrý, ale zakomponovaný v housce se úplně ztratil, což je škoda. Takhle jsem z jídla měla pocit, že jím pomalu suché pečivo. Vzhledem k tomu, že to bylo moje první jídlo ze SONO centra, nechci soudit celou restauraci, ale tentokrát se to nepovedlo.


Aperol Spritz – pití mého léta




Celý den jsem popíjela Aperol, který se stal hitem mého léta a na fotkách ho budete vidět častěji (ne, nikdo mi za to neplatí :-)).

Součástí festivalu byl i doprovodný program. Viděla jsem několik tanečních vystoupení, z nichž se mi nejvíce líbilo stepařské číslo.


Akci hodnotím jako velmi vydařenou, zvlášť protože tam nebylo moc lidí, nikde se nečekaly fronty, nikde žádný hluk a bylo to parádní víkendové odpoledne.


Krásné léto Vám Všem


Dnes je první den prázdnin a i když už je nějakou dobu nemám, mám tento čas velmi ráda a vždy vzpomínám na to, jaké byly. Jestli už také nepatříte mezi ty, co mají teď díky prázdninám několik měsíců volna, přeji Vám skvěle strávené léto, plné dobrého jídla a pití a Vám ostatním ty nejkouzelnější prázdniny. Má být hodně teplo, takže běžte k vodě a parádně si je užijte.

Teress