Přežila jsem bez elektroniky

S Božským jsme byli na dovolené v Telči. Měli jsme štěstí. Vyšlo počasí, bylo krásně a teplo. Byli jsme spolu. Jenom mi dva (tak jako každý večer, když se sejdeme doma:)). Kouzlo, romantika, blízkost a porozumění z nás jenom sálaly. Drželi jsme se za ruce a courali se krásným Telčem. Dívali jsme se sobě do očí a sdíleli spolu všechno, co spolu vůbec dva lidé sdílet mohou. Povídali jsme si o tom, co se nám v poslední době stalo a nestalo, co kdo dělal a nedělal. Je to pěkné, když se občas v tom hektickém světě zastavíme a najednou na sebe máme opravdu čas. Bez internetu, bez počítače, bez fb.

Přežila jsem rána, bez toho aniž bych snídala nad facebookem a dny bez toho abych pročítala Vaše blogy. Usnula jsem, aniž bych před tím viděla Ulici, Trosečníky a Ordinaci. Spalo se mi dobře a nebudila jsem se v noci s tím, že nevím, jestli ta Zdena toho Suchýho konečně vyhodilaz domu. Dokonce jsem si ani jednou nevzpomněla na Teu a na toho debila Štěpána, co jako čeká teď s tou blbou krávou dítě. Přes den jsem nervózně nekoukala na program Coolu, abych zjistila, kdy opakují Kdo přežije, protože bych chtěla vědět jestli náhodou nevykopli Elizu (nevím jak se píše Elajza, ale tuším, že takhle nejspíš ne:)). Dokonce jsem byla tak dobrá, že jsem odmítla, aby Božský udělal wifinu, abych se dostala alespoň na ten blbej net. Odmítla jsem a vyhrála sama nad sebou. Věděla jsem, že čekám e-mail ze školy, abych zjistila termín zkoušky, do které nevím ještě ani fň... Dokonce jsem ani nevěděla, co dělá těch mých několik desítek přátel, protože jsem nemohla kontrolovat jejich statusy na fb.

zdroj

Víte co se stalo? 

Když jsem přijela domů, koukla jsem se na Ulici, pak na Trosečníka a na Ordinaci. U toho jsem projela Fb a zkontrolovala počet přístupů na mým blogu. Zkoukla jsem všechny emaily, co jsem měla.... a výsledek?

Blog fungoval, představte si, že žil svým životem dál a Vy jste na něj chodili, aniž bych musela co dvě hoďky kontrolovat počet přístupů. V Ulici a v Ordinaci se nestalo vůbec nic nového. Dokonce jsem neměla ani pocit, že jsem nějaké díly vynechala. A na fb všichni dál hráli ty svoje blbý hry, veřejně oznamovali, že se nudí v práci a že jako už aby byl pátek. Já jsem si uvědomila jak je mi bez té elektroniky dobře. Chápete to? Víte, kolik jsem měla najednou na všechno času?

Dál se dívám na všechny přiblblý seriály. Dál mě zajímá, co teda ta Lea zase té Lucce vyvede. Dál koukám hodiny do monitoru. Dál mi dny utíkají ani nevím jak... Je mi dobře. Baví mě to! Ale taky vím, že kdyby náhodou třeba na tejden vypla elektrika, tak já se určitě nezblázním:)

Teress