Jak jsem byla na kurzu výroby přírodní kosmetiky

Je sobota dopoledne a mě zvoní budík. Trošku rozmrzele otevřu oči a jen tak si pro sebe vzdychnu. Občas se mi zdá, že „jen tak si vzdychnout“ je moje oblíbená činnost, dělám to často a jen tak na efekt. To asi abych všem ukázala, jakej mám těžkej život.

Je sobota ráno, ačkoliv mám tento čas velmi ráda dnes je tomu poněkud jinak. Musím totiž do práce, což se při šestém dnu v tahu stává poněkud skličující věcí.

Když se z práce stane zábava

Moje rozmrzelá nálada mě ale přešla právě ve chvíli, když jsem místo své běžné pracovní náplně byla přizvaná na kurz výroby přírodní kosmetiky.

Kurz výroby přírodní kosmetiky od CREMES

Na kurzu nás bylo asi osm účastníků (samý holky) a každý měl před sebou vařič, kádinky, šlehač, váhu a pak několik drobností. Celé to na mě působilo systematicky a profesionálně a i když nevyhledávám společnost cizích lidí uzavřených v jednom prostoru, zde jsem se cítila dobře.

Začalo se povídáním o tom, proč používat přírodní kosmetiku a jaké jsou její výhody. Samozřejmě se probíraly i složky v kosmetice obsažené, co mají za význam, jaké jsou ty dobré a jaké ty špatné.

Velmi mě zaujala informace, že aby produkt mohl být BIO, stačí, když obsahuje jen určitý podíl bio složek (procento si nepamatuji, říkala jedna z účastnic). Také byly zmíněny nějaké firmy (i ty, které koupíte v lékárně), jejichž kosmetika není úplně košer. Například jeden výrobce balzámů na rty, do něj  přidává vysušující složky, abyste si rty museli více mazat.

Pro mě asi nejzajímavější informací (protože jsem to vůbec netušila) bylo, že by se neměly používat citrusové oleje (a krémy, které je obsahují) pokud jdete na sluníčko, můžou na kůži zanechat pigmentové skvrny.

Po přednášce jsme se vrhly na míchání. Každá jsme si namíchala pleťový krém a tělové mléko (kdo chtěl, mohl mít mléko na opalování).

Pleťový krém byl úplně jednoduchý a zvládlo ho i takové jelito jako jsem já. Mléko se zdálo také jednoduchým, ale nějak mi nešlo vymíchat, což vůbec nevadilo, protože za pomoci paní lektorky se povedl i ten. Nakonec nám byla předvedena výroba balzámů a každá jsme jeden dostala spolu s několika recepty na výrobu kosmetiky domů.

V mezičase jsme dostaly kávu, čaj a výbornou bábovku.

Na kurzu se mi líbilo, celý probíhal uvolněně, na každého se počkalo. Díky dvěma lektorkám se každému dostalo rady i pomoci (pokud to potřeboval) a ochotně byly zodpovězeny veškeré otázky.

Bylo vidět, že kurz tu není od toho, aby vydělal spousty peněz, ale kvůli předání informací o tom, co obě majitelky baví a čemu věří.

Velmi se mi líbí myšlenka firmičky Cremes, která je uvedena v jejich knize: „Jestliže chcete uvařit dobrou slepičí polévku, která by postavila na nohy i mrtvého, těžko se při její přípravě spokojíte s bujónovou kostkou a nejlevnější neduživou zeleninou z mrazicího boxu. Podvědomě cítíte, že musíte obstarat ty nejlepší suroviny, domácí, přírodní a ne chemické náhražky.“ (Moje přírodní kosmetika, Martina Ondrová a Ivana Prokešová, str 3.). Něco na tom je, člověk je ochotný dát nemalé množství peněz za sushi, které je připravované z dobrých surovin a hlavně čerstvých ryb a na obličej si pak namaže krém, který obsahuje například olovo. V knize Moje přírodní kosmetika najdete mimo jiné i recepty na krémy, pleťové vody a tělová mléka, ale také seznam olejů a dalších látek s výpisem jejich účinků.

I když toto není sponzorovaný článek, na závěr si neodpustím kontakt na firmu Cremes (web, klik), jejichž kurzy můžete koupit například na portálu naucmese.cz.

Jaký je Váš názor na přírodní kosmetiku? Vyráběli byste si ji sami doma?

Krásný den,

Teress