pondělí 4. ledna 2016

Můj volný den

Čipování Fíky, kosmetika a víno


Nevím, jestli to máte stejně jako já, ale vždy se těším na jakýkoliv volný den. To nebudu muset vstávat, vařit, jít do práce… nebudu muset dělat zkrátka vůbec nic. Plánuji si, jak tento den krásně proflákám, na co všechno se podívám a jak nevylezu z postele.


Blbý je, že jak jsem zvyklá na pracovní režim, tak mi zase trvá si na něj odvyknout. Ležet v posteli a nic nedělat? To mi přijde jako ztráta času, navíc, když mám na práci tolik věcí, co by se daly udělat od žehlení (k tomu se dokopu, když už nemám prádlo kam dávat) až po vaření (něco jíst přece musím).
Zajímalo mě, co vlastně v ten volný den, dělám, protože mi uteče vždy strašně rychle a nemám pocit, že bych ho vyplnila nějakou činností. Proto jsem se snažila zaznamenat každou činnost (ne to že jsem si vyčistila zuby), k tomu mi krásně posloužilo úterý 29. 12. 2015, kdy jsme doma s Fíkou osiřely.

Je osm a já vstávám, hlavně z toho důvodu, že je doba snídaně, bohužel ne moje ale Fíky. Naštěstí krmíme převážně granulemi, takže příprava psí svačinky mi nezabere moc času a můžu se věnovat přípravě mojí snídaně. V pracovní dny na snídani nemám vůbec čas, a proto si snídani doma opravdu užívám. Udělala jsem si vajíčka se šunkou. Bohužel jsem při přípravě zjistila, že při nákupu došlo k omylu a místo normální šunky mám jakousi Mortadelu, která u šunky ani neležela a spíše je to klon gothaje. Pěknej hnus. Doufala jsem, že po opečení na pánvi bude trošku lepší, ale mýlila jsem se.  Snažila jsem se tedy nemyslet na to jakou ňamku jím, udělala jsem si výborný vanilkový cappuccino a koukala na Youtube.

V deset hodin jsem se v rychlosti oblíkla, vzala Fíku na vodítko a hrála jsem před ní divadlo, že jdeme na super procházku. Jenže mě se nedá věřit, já to vím, ale malá Fíka je ještě naivní. Když jsme se najednou ocitli v čekárně u veterináře, tak ji radost z výletu asi rychle přešla. Šly jsme na očkování a čipování. Nakonec se ukázalo, že Fíka je víc v pohodě než já, protože všechno brala s klidem a já vystresovaná bombardovala veterinářku otázkami „Jak je ten čip velký? Bude ji to bolet? Jak dlouho to trvá?“. Nakonec jsem ji tak tak zvládla držet, protože nesnesu pohled na jehlu. Pokud uvažujete o čipování psa, vůbec se nebojte, čip je opravdu maličkej a aplikace probíhá skoro stejně jako očkování. Fíka ani nevěděla, že ji nějaký čip dali a pod kůží nejde vůbec cítit. Myslela jsem, že tam bude mít hrbolek, ale nemá tam vůbec nic.

Oběd jsem naštěstí vařit nemusela, protože jsem měla v ledničce zbytky. A dobrý zbytky. Zelí s bramborovýma knedlíkama a kačenu. (Tu kačenu bych mít vůbec nemusela). Tak si tak obědvám a u toho si skládám puzzle, což mě nečekaně vůbec nejde. Vždy jsem obdivovala lidi, co složí 5000 jak nic. Pro mě jsou i pětistovky heroický výkon. Mým očím všechny dílky připadají stejné, takže skládání pokus omyl je u mě jediná možnost jak někdy něco složit.

Ve dvě už utíkám na kosmetiku. Moje kosmetička má stejnou pracovní dobu jako já, proto musím využít každého dne, kdy nejsem v práci a zajít alespoň na obočí. A když mám dnes čas, vzala jsem to i s čištěním. O pět set padesát korun lehčí (nevím, jestli čištění za tu bolest stojí) si to vykračuji zpět domů a je mi tak nějak veselo. Ono si hodinku poležet v teple na lehátku, není vůbec špatná věc.

K večeři dělám zapečený těstoviny. Normálně je mám hrozně ráda, ale když zjistím, že mám doma zase nějakou zdravou variantu těstovin (jsou hnědé) je mi jasné, že výsledek nebude nic moc. A taky nebyl. Nejlepší je kupovat obyčejný těstoviny. Já to vím, vždycky to vím a stejně mě občas popadne amok a koupím balíček „těch jakože zdravých“.

Mám výbornou náladu, takže po večeři pádím na vínko. Stejně se do té hospody chodí v zimě líp, můžete si tam zapálit a nemáte pocit, že Vám mrazem upadne ruka. Kdoví jak dlouho, to tak ještě půjde. Jsem ze všeho v takové euforii, že u toho vína (ne jednoho) sedím nepřiměřeně dlouho a vykouřím nepřiměřené množství cigaret (ono to jde ruku v ruce), takže pak padnu rovnou do postele.

Tak to byl můj jeden povedenej den volna.

A jak trávíte nejraději volno Vy?

Teress



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, určitě mě potěší :)