Vařte jako šéf – vajíčka

 Dobré dopoledne moji milý čtenáři, pamatujete si ještě pořad „Vařte jako šéf“? Dávali ho na primě a není to tak dávno. Tehdy jsem si řekla, že uvařím všechno, co v pořadu budou dělat. Bohužel než jsem dodělala vajíčka z prvního dílu, v televizi už jel skoro poslední. No tak jsem skončila u vajíčekJ Taky dobrý. Každý víkend jsme snídali vajíčka na několik způsobů a Božský koketoval s myšlenkou, že mi zakáže dívat se na pořady tohoto typu. Zvláštní, mě nepřišlo, že bychom těch vajíček jedli zase až tak moc.

Nedávno jsem viděla v televizi ukázku na nový pořad (také se Z. Pohlereichem) jmenuje se myslím „Česko vaří s Pohlereichem živě". Takže jsem si samozřejmě hnedka řekla, jak budu všechno vařit (ha, ha, ha, a pořád tomu věřím J). Přitom jsem si vzpomněla na ty vajíčka. Většinu mého snažení jsem nafotila, takže bych Vás dnes ráda provedla „Vajíčkovým kláním“.

Jako první jsem udělala ztracená vejce. Myslela jsem si, že to bude nejtěžší, paradoxně to šlo samo. Vím, že nevypadají přesně tak, jak by si zasloužily, ale napoprvé to jde. Navíc chuťově byly opravdu výborný. A se salátem…jak na to teď myslím, tak je musím zase udělat.

Dalším mým pokusem bylo vajíčko na měkko, na tvrdo, na hniličku. Ne, že bych to nikdy předtím nedělala, ale nikdy se mi nepovedly, jak bych chtěla. Takže jsem si napsala přesně časy, jak to vajco má být dlouho ve vodě, přesně sem to dodržovala a stejně to pořád nebylo ono. Tak nevím, kde dělám chybu. Například vajíčko na měkko mám vždycky až moc na měkko, na tvrdo je zase buď namodralý a nebo málo natvrdo. Zřejmě mě vajíčka nemají rády (no, já je taky dvakrát nemiluju J)

Míchané vajíčka na francouzský způsob. Sakra to byly asi nejlepší míchaňáky co jsem kdy měla. Ale toho času co to spolklo. No jo v pořadu to dělali se skleněnými miskami, ty já nemám, takže sem sáhla po plastových. Nevím, jestli kvůli tomu to trvalo tak dlouho, ale abych dělala míchaný vajíčka půl hodiny…na to se můžu vykašlat.

A jako poslední, jsem se vrhla na majonézu, moc se mi do ní nechtělo, jelikož jsem ji měla šlehat ručně. Jednou jsem se snažila ručně našlehat bílky a to mi stačilo. Každopádně, jsem se překonala a dala se do šlehání žloutků, občas přidala trošku oleje a….šlehala….šlehala…šlehala...poté co mi málem upadla ruka a nic moc se nedělo, jsem vzala ponorný mixér. Tím to bylo šup šup. Výborné do těstovinového salátu.

Všechny recepty najdete zde  a nebo si pustě první díl pořadu.

Doufám, že jsem Vás alespoň inspirovala, k tomu co si dát například na snídani. Já sama mám vždycky problém co snídat, abychom doma nejedli pořád to stejné. Mimochodem co Vy rádi snídáte?

Teress