Odjezd na hory a velké balení

Mám velký problém. Neumím se balit. Přesněji řečeno mě to nebaví. Raději budu dělat 1000 jiných věcí než se balit. Nepomůže mi ani, že jedu někam kam se velmi těším. Když mám hodně času se sbalit, vezu věci, které nakonec ani nevytáhnu z kufru. Když si na balení nechám málo času, tak mi pak polovina věcí chybí.

Nedávno jsem jela na hory. Strašně jsem se těšila, jelikož moc ráda lyžuji. Je to jeden z mála sportů, který mě opravdu baví. V den odjezdu jsem měla ještě hodně učení a tak jsem se převážně celý den učila. Hodinu před odjezdem jsem si řekla, že se musím sbalit. Napřed jsem začala hledat tašku, kterou si sebou vezmu. Vzhledem k tomu, že jsem ji několik měsíců neviděla, vůbec jsem netušila, kde může být. Nepochopíte, jak v takovém malém bytečku, který obývám, můžu něco ztratit. Občas ztrácím i takové věci, do kterých bych nikdy neřekla, že se ztratit mohou. Například, už jsem ztratila dvoje boty. Je vyloučené, abych je ztratila někde venku. Přece nejdu ven, tam se nevyzuju a nejdu bosá domů. Každopádně boty nikde nejsou. Několikrát jsem prohledala celý byt. Dokonce i dům mojí mamky. Asi nějaká černá díra:)

Když už jsem našla tašku, začala jsem se malovat. Když si chcete zabalit kosmetiku, tak přece musíte být namalovaní. To je logické:). Poté co jsem byla namalovaná a na koberečku jsem měla nachystanou veškerou kosmetiku, co si sebou beru, zjistila jsem, že mám asi tak pět minut na dobalení. To byla rychlost! Nakonec jsem měla vše a byla jsem na sebe pyšná. Věci jsme s panem Božským naskládaly do auta a vyjeli jsme.

Kosmetika na hory. Většinou si na cesty beru kosmetiku, co doma už moc nepoužívám. Vzhledem k tomu, že na místě už nic jiného nemám, musím používat to, co si sebou přivezu. Holky jistě chápu, proč to tak dělám:)

Po hodině a půl cesty, mě napadla myšlenka: „Zítra už budu lyžovat na svahu. Tolik se těším. Rukavice mám, oteplováky mám, čepici taky. Šálu jsem si dávala do tašky. To bude super. A bunda.“ A v téhle části se mi nálada začala kazit. Představte si, že já jedu na hory a nechám si doma bundu. Hlavně, že jsem měla sbalenou všechnu kosmetiku. V kabelce rtěnku a tak dále…. Jako bych se někdy na svahu rtěnkovala :)

Lyžovat bez bundy jaksi nejde. To bych na kopci asi zmrzla. Také je možnost si bundu koupit, jenže když máte doma lyžařskou bundu za několik tisíc jako já, tak to poslední co chcete je kupovat si jinou.

Naštěstí pana Božského napadlo (co bych bez něho dělala:)) zavolat mojí sestře, která za námi měla druhý den přijet, ať mi bundu přiveze. Celý život mám víc štěstí jako rozumu, tuhle se to zase jenom potvrdilo. Několik dnů před odjezdem na hory jsme byli u sestry doma, já si u ní zapomněla klíče od svého bytu. Takže sestra, která normálně klíče nemá, si mohla vzít ty moje zapomenuté, vkrást se do mého bytu a bundu mi přivézt. Ještě, že jsem měla uklizené:)

Teď se jenom hrozím dalšího balení, které mě za pár týdnů čeká:)