Třídní srazy

Jak si žiju – projekt

V pátek jsme měli třídní sraz se střední školou a to po pěti letech. Zajímalo by mě, kdo na takové srazy chodí rád. Mě to vždycky stojí spoustu stresu. Výběr oblečení, výběr make-upu, rozhodování co s vlasy… A výsledek je stejně vždy nejistý. Vidět se s lidmi, s kterými se za normálních okolností nesejdete. To málo co jste s nimi měli společného na střední škole, a o čem jste si tenkrát mohli povídat, zmizelo a stalo se z toho předhánění v tom kdo má teď lepší život. Po pěti letech je to ještě únosné, ale co bude dál? Budeme si ukazovat fotky manželů, dětí a bytů. Předhánět se v tom, kdo byl na lepší dovolené a kdo má lepší práci?

Ze začátku zábava vázne a jak večer ubíhá, mění se v neřízené popíjení těch, co můžou a střízlivění holek, co čekají potomstvo.

„Tyto srazy opravdu nesnáším.“ říkám kamarádce, která mě usadí s tím, že je má ráda, protože vždycky vidí jak je na tom oproti ostatním holkám dobře. Jak má dobrou práci, jak vypadá hezky a po všech stránkách je na tom prostě líp. Přesně mi potvrdila to, co si o těchto srazech myslím. Celý večer sedět jako pod mikroskopem a dělat ze sebe něco, co už dávno nejsem, jen abych vypadal líp. Jsem stejná, stejná jako všichni ostatní, co na sraz přijdou. Analyzuji každého, kdo sedí u stolu, abych pak doma mohla zkonstatovat: „Ještě jsem na to dobře.“

Náš sraz se nakonec vyvedl, protože na něj skoro nikdo nepřišel. Byly jsme tam čtyři holky a to ty, s kterými se vídám doposud. A dát si s kamarádkami večeři, vypít pár sklenek dobrého vína je ten nejkrásnější páteční večer, co si vůbec mohu přát.

Jak jste na tom Vy s třídními srazy. Chodíte na ně rádi? Nebo je raději bojkotujete? A nebo raději žádné neděláte?

(Úvodní článek k projektu jak si žiju najdete zde. Zapojte se i Vy.)

Teress

Jak si žiju – projekt

Přidej se taky!

zdroj

Krásnou středu moji milí čtenáři, dnes bych Vám ráda poskytla pár informací o jednom projektu, kterého se zúčastním i já. Dozvěděla jsem se o něm náhodou a to prostřednictvím blogu, který už delší dobu odebírám. Mě nadchl a doufám, že se bude líbit i Vám a snad se do něj také zapojíte.

A abych pořád nechodila okolo horké kaše, tak bych Vám také mohla povědět, o co to vlastně jde. Samozřejmě projekt je hlavně pro blogery a blogerky, protože musíte mít kde sdělovat. A co sdělovat? Je to vlastně úplně jednoduché a vše je řečeno už v názvu článku. Jsou to Vaše střípky ze života, to co děláte a neděláte, na co myslíte a nemyslíte.

Já Vás ve svých článcích „Jak si žiju“ nechám opět po dlouhé době nahlédnout do svého příbytku, ale i do mého blízkého okolí. Ale samozřejmě nejen to, chtěla bych Vás mimo jiné nechat nahlédnout i do přípravy článku, do focení a do spousty dalších zajímavých (doufám, že ne jen pro mě) věcí. Nečekejte nic úplně osobního, rozhodně Vám nebudu popisovat kdy a s kým jsem měla sex (jo, vážně jsem to napsala), jak dlouho jsem byla ve vaně a na který a oný úřad se chystám (to, by stejně nikoho nezajímalo). Prostě se tady z toho nestane začátek „éry facebook“, kdy každý postoval na zeď i to, že šel na záchod. Všechny tyto moje články najdete v novém štítku s názvem „Jak si žiju“.

Pokud Vás tento projekt zaujal, tak jako mě (a v to pevně věřím) více informací najdete na blogu rachel-roo (klik).

Pokud jste se rozhodli do projektu také zapojit, dejte mi vědět třeba do komentářů a já se k Vám přijdu podívat.

Mějte se moc krásně,

Teress

Domácí müsli tyčinky

S kupovanými se nedají srovnat.

Kdo by neznal müsli tyčinky? Vy je určitě znáte všichni! Ale zkusili jste si je někdy udělat doma? Ne? Tak to jste udělali obrovskou chybu! Já ty kupované nesnáším, a proto jsem i na ty domácí nahlížela trošku skepticky. A jak jsem byla ráda, když se po nich doma jen zaprášilo. Domácí müsli tyčinky jsou dobré, jednoduché, rychlé a určitě mnohonásobně zdravější než ty z obchodu!

Suroviny:

1 a půl hrnku ovesných vloček

½ hrnku nasekaných mandlí (neloupaných)

½ hrnku nasekaných sušených švestek

½ hrnku nasekaných sušených meruněk

1 lžíce skořice

1 lžíce jahodové marmelády

½ hrnku vlažné vody

Navíc můžete přidat jednu odměrku ochuceného proteinu v prášku (já použila čokoládový).

Všechny suroviny dáte do mísy a pořádně smícháte. Vznikne Vám lepivá směs, kterou dejte do pekáče vystlaného pečícím papírem. V pekáči si směs pěkně uhlaďte ať výsledné müsli tyčinky vypadají dobře. Pečte v troubě asi 40 minut na 170 C.

Upečené tyčinky nechte vychladnout a poté nakrájejte na libovolné tvary.

Vidíte, nic složitého na tom není a výsledek stojí za to. Navíc je to výborná a zdravá svačinka po cvičení, zvlášť pokud jste přidali i protein. Proteinu se nemusíte vůbec bát, v tyčinkách cítit není a osladí Vám je. Myslím, že ho tam není zase tolik, aby to na chuti bylo znát. Navíc tyčinky jedli i ti, kterým normálně protein nechutná.

Máte rádi müsli tyčinky? Zkoušeli jste si je někdy udělat doma a nebo Vám stejnou službu udělají ty kupované?

Dobrou chuť,

Teress

Ořešín - VLOG

Krásné pondělní ráno čtenáři, dneska po opravdu dlouhé době tu pro Vás mám krástké video.

https://www.youtube.com/watch?v=X3BXalIHQCs

Dejte mi vědět jestli se Vám líbilo a jestli máte videa rádi, pořád se totiž nemohu rozhodnout jestli je dělat nebo ne. Mějte se krásně,

Teress

Odcvičeno s Jillian – výsledky

Cvičení, které za to nestojí

Krásný (i když zamračený) pátek moji milí čtenáři. Konečně jsem se dostala k tomu, abych Vám napsala, jak to tedy dopadlo s 30 denním cvičením s Jillian. Začátky jsem popsala zde, kde můžete najít i informace o daném cvičení a také informace o tom, kde ho lze najít.

Já nakonec cvičila daleko déle jak 30 dní, vlastně by se dalo říct, že každý desetidenní cyklus, jsem jela dvakrát, takže jsem měla odcvičeno 60 dní. Jak jsem psala v posledním článku (viz odkaz výše) jsem pojala prvních deset dní celkem pozitivně. V průběhu času mě ale toto pozitivní myšlení přešlo. Cvičení mě začalo velmi nudit, pořád dokola ty stejné cviky. Z neustálých výskoků a poskoků se mi začaly dělat mžitky před očima a nejednou jsem měla pocit, že to se mnou šlehne. Se zaťatými zuby jsem ale vydržela a všechno jsem si odcvičila, s tím, že výsledky za to přece stojí.

Myslím, že jsem byla zmasírovaná všemi těmi blogovými články o tom, jak je toto cvičení skvělé a jak po něm všechny holky zhubly. U mě se ale tyto výsledky rozhodně nedostavily. Oblečení mi nebylo velké, rifle mi nepadaly ke kolenům, ale pořád se držely na těch mých měkkých bocích J. Opravdu se u mě nedostavilo pozitivního vůbec nic, ani ta moje fyzička se nikterak nezlepšila, a když jsem se někde rozběhla, tak jsem po chvíli fuňela naprosto stejně, jako dřív.

Nechci Vám psát, abyste do takového cvičení nešly, ale pokud se u Vás nedostaví efekt, který očekáváte, asi to nebude nic moc zvláštního. Já můžu zpětně říct, že docela lituju toho, že jsem se na toto cvičení dala, protože jsem místo toho mohla dělat něco, co skutečně funguje. U mě třeba funguje skvěle běh, ale vím, že to není pro každého.

Příště čekejte článek o hubnutí, které skutečně funguje. Tím jsou sacharidové vlny, které jsem právě dnes dokončila a s výsledky jsem velmi spokojená (dokonce jsem se tentokrát i změřila, takže výsledky Vám mohu podat velmi specificky a ne napsat jen zhubla jsem).

A co vy? Bojujete nějak s Vašimi faldíky? Nebo patříte k té skupině lidí, co toto opravdu řešit nemusí? Budu ráda, když se i Vy podělíte o Vaše zkušenosti.

Teress

Giveaway - tiskací sada na nehty

Milí čtenáři, dnes ještě v rychlosti taková malá giveaway. Dnes jsem psala recenzi na tiskátko na nehty (přečíst si ji můžete zde), ale protože už teď mi je jasné, že toto tiskátko používat nebudu (jsem líná), byla by škoda, kdyby tu u mě jen tak leželo.

Proto jsem se rozhodla, že ho někomu z Vás věnuji. Použila jsem ho jen jednou, samozřejmě je čisté a v naprostém pořádku. Obsahuje pět destiček, z nichž jsem použila jen dvě, takže ty Vám posílat nebudu (pokud byste chtěli, tak Vám je samozřejmě pošlu také), a zbylé tři mají ještě originální fólii. Proto myslím, že celá tato tiskací sada je „nová“ a není mi trapný Vám ji sem do soutěže dát.

Pokud by se našel někdo, komu vadí, že jsem ji rozdělala, ať mi to sem nepíše a prostě a jednoduše nesoutěží.

Pravidla giveaway:

1.       Nechat tu na sebe kontakt, kam se mohu obrátit v případě výhry.

2.       Zanechat komentář u recenze k tomuto tiskátku (zde)

3.       Soutěž ukončím 8.10. poté se obrátím na výherce

Hodně štěstí všem soutěžícím,

Giveaway ukončena! Vyhrává Adéla N.! Gratuluji, a pro Vás ostatní mám dobrou zprávu, mám nachystanou další GA. Takže sledujte blog, ať Vám neuteče :-)

Teress

Tiskátko na nehty (recenze)

Po tom, co jsem na několika blozích viděla, krásně potisknuté nehty, neodolala jsem a jedno tiskátko na nehty jsem si také pořídila. Tiskátko na nehty jsem si objednala z internetového obchodu postovnezdarma.cz, kde nakoupíte za pár korun a ještě neplatíte žádné poštovné. Řekla bych, že tam mají dost podobné věci jako na ebay, s tím, že ceny jsou skoro stejné a všechno je česky.

zdroj

Celá tiskací sada na nehty obsahovala pět destiček s nejrůznějšími motivy, gumové oboustranné nanášedlo (z jedné strany větší plocha, z druhé strany menší), stěrku a podložku.

Vrhla jsem se na to s chutí a vervou, ale jak rychle jsem s potisknutím nehtů začala, tak rychle jsem i skončila. Opravdu to chce alespoň nějakou průpravu. Naštěstí je na youtube spoustu návodu „Jak na to“, bohužel jsem zjistila, že bez speciálního laku, to nepůjde. Naštěstí laky nejsou moc drahé a dají se sehnat od 30,- korun. K mému překvapení, jsem ale laky v obyčejných drogériích a parfumeriích nesehnala. A platit 60 korun poštovné za lak, který vyjde na třicet korun, se mi nechtělo.

Zkusila jsem všechny laky, od nejrůznějších značek, co mám doma a s žádným to nešlo. Takže pokud si razítko na nehty budete pořizovat, určitě si k němu pořiďte alespoň jeden razítkovací lak.

S razítkovací sadou jako takovou jsem velmi spokojená. Obsahuje velké množství motivů, takže si vybere určitě každý. Jediné, co bych vyměnila, je stěrka na lak, jelikož ta v sadě je celoplastová a trošku hrbolatá, což mi práci stěžuje. Ale vzhledem k tomu, že celá sada stála 225 korun, tak si stěrku klidně koupím za dvacku u Vietnamců a s celou sadou si určitě vystačím a ještě ušetřím.

Nevýhoda jako taková celkového razítkování je, že pokud jste levý, jako já, bude Vám chvíli trvat, než se do razítkování dostanete. Šikovnějším z Vás to půjde mnohem rychleji, a výsledek určitě stojí za to.

Máte doma také, nějakou sadu na razítkování? Nebo Vám na nehty stačí jen obyčejný lak. Anebo patříte k těm, co si raději zajdou na nehty k odborníkům?

Mějte se krásně,

Teress 

Brandnooz box - srpen 2014

Měsíc se s měsícem sešel a už na mě zvonila doručovací služba s novým Brandnooz boxem. Více informací o tomto boxu si můžete přečíst v minulém článku (klik) přijde mi zbytečné, abych to tu psala pořád dokola, a také nechci nudit moje pravidelné čtenáře.

Srpnový box měl podtitulek osvěžení v měsíci sklizně a podle mě více méně tomuto podtitulku dostál. Mě určitě osvěžil a přitom jsem si pochutnala na několika novinkách, co jsou na českém trhu, ale i na produktech známějších.

Obsah boxu:

Schwartau extra džem – jahoda a limetka

Paprika uzená – Kotányi (Papriku uzenou používám stejně jako tu normální. Vzhledem k tomu, že mletá paprika je surovinou, která patří do mnoha jídel, mít ji doma je důležité.)

Patifu Gourmet – prémiová tofu paštika (V boxu už jednou byla a já si ji od té doby kupuji, je moc dobrá!)

Delissa Křehká (Kdo by neměl rád oplatky? A kdo má rád Delissu? Já teda rozhodně ano, a tato byla výborná!)

Chio POP Corners (Pro mě velká novinka. Měla by to být kombinace popcornu a chipsu, ale s brambůrkami to nemá nic moc společného. Já měla slanou příchuť, takže chuťově byl snack takový nevýrazný, což ale neznamená, že nebyl dobrý. Mě určitě chutnal, ale bylo toho děsně málo, pytlík byl poloprázdný. Prodejní cena by měla být 25 korun a za tuto cenu mi to přijde hodně předražené.)

Sušenky – Krit (Chutnají podobně jak telka, což není zrovna můj nejoblíbenější snack, ale je to bonus navíc a návštěvě bude určitě chutnat.)

A teď přijde na řadu zřejmě ta várka osvěžení, která je průvodcem srpnového boxu:

Zlatopramen Radler – nealkoholický Grep (Nechutná mi, všechny tyto ovocný alá piva mi připomínají chuť právě zmíněného piva. Pivo vypiju asi tak jedno ročně :-/)

JUMEX Nektar – hruška

ISOLINE 3d TOP 24 DETOX (V boxu už jsem měla dětskou verzi, která byla příšerná. Tato verze je sice chuťově docela dobrá, ale točí mě ta láhev. Už jen kvůli té láhvi, s kterou se špatně manipuluje, bych si toto pití nikdy nekoupila.)

NESCAFE ledová káva – Latte Machiato (První věc, kterou jsem otevřela. Na někoho to může být dost sladké, ale právě to mi vyhovuje. Výborná ledová káva.)

Avanti Spritz (Nahořklé, na léto výborné pití. S Božským jsme jej vypili ve vaně a strávili jsme krásný romantický večer. Už jen pro tento zážitek, je pro mě Spritz trhákem boxu.)

Srpnový Brandnooz box se vydařit a já se moc těším na ten zářijový, který by měl koncem tohoto týdne dojít.

Zaujalo Vás milí čtenáři v srpnovém Brandnooz boxu něco? Kupujete jej také anebo Vás tento box nechává chladnými?

Dobrou chuť Vám všem,

Teress

Když svědí hlava

Mezi jednotlivými ročními obdobími mám jeden velký problém. Velmi mě svědí pokožka hlavy. Svědí mě takovým způsobem, že večer nemůžu usnout a nemyslím na nic jiného než na to, že si chci kůži škrábat. Nejhorší na tom všem je, že pokud si hlavu škrábu moc často, tak mě pak bolí, když si ji myji, tak mě pálí voda a šampón štípe jako hrom. Bez šampónu, který proti tomuto svědění bojuje, nemám šanci toto období přežít.

Vyzkoušela jsem dva šampóny Durcay sensinol (cca 300,- korun) a PantheHair šampon proti lupům (cca 100 korun). Oba dva tyto šampony jsem koupila v lékárně, jejich složení hodnotit nebudu, protože tomu opravdu nerozumím, ale poznám, který šampon mi na svědivost pokožky hlavy pomůže.

Durcay sensinol – Fyziologický ochranný a zklidňující šampón

Jedním slovem PRŮŠVIH. Za ty peníze rozhodně nestojí, vlastně bych za něj nebyla ochotná dát ani korunu. Nejen, že proti svědění nefunguju, ale z mého pohledu ho ještě přivolává. Jinak si nedovedu představit, že po umytí tímto šamponem mě hlava svědí, ještě víc jako před tím.

+	-
	Cena
	Vůně (taková přebylinkovaná, nepříjemná)
	Cuchá vlasy
	Vlasy jsou po něm splyhlé a rychle se mastí
	Proti svědění nefunguje

Já si ho koupila na doporučení lékárnice, ale vy od něj dejte raději ruce pryč. Myslím, že po všech směrech byste byli zklamaní.

PantheHair – Šampon proti lupům

Tento šampon už jsem měla dvakrát, a těším se, jak si ho pořídím znovu. Svědění hlavy ustalo už po prvním použití a navíc krásně voní. Používala jsem ho třikrát týdně tři týdny a poté jen jednou týdně, protože mě hlava přestala úplně svědit. Jedno balení mi vydrží asi tři čtvrtě roku, samozřejmě mezitím používám svůj normální šampón. Dokonce by měl podle výrobce pomáhat i proti třepení a vypadávaní vlasů, ale to já nepoznám, jelikož s tímto problém nemám.

+	-
Výborně funguje proti svědění pokožky hlavy	Trochu cuchá vlasy
Nádherně voní
Přijatelná cena
Balení vydrží velmi dlouho

Všem Vám ho s čistým svědomím můžu vřele doporučit. Je báječný a jsem ráda, že jsem ho v lékárně objevila.

Jaké šampóny používáte Vy, milí čtenáři? Volíte šampóny z lékárny, nebo z drogerie?

Mějte se krásně,

Teress

Jak přežít vejšku (1. část)

Poprvé do prváku

I když jsem před nedávnem vysokou školu ukončila, ještě teď občas s hrůzou vzpomínám na to, co mě na vysoké potkalo. Je pravda, že každá vysoká je jiná a proto tento článek berte s rezervou. Vaše vysoká může být úplně v klidu a nic špatného Vás tam nemusí potkat.

Na začátku bych chtěla říct, že moje vysoká škola byla specifická v tom, že jsem dělala bakaláře jen tři semestry. Ve výsledku to byly dva roky (normálně to bývají tři roky) a studovala jsem kombinovanou formou, to znamená, že jsem do školy nechodila denně, ale jednou za měsíc jsem šla na čtyři dny.

 Poprvé do prváku

Nikdy jsem se nebála cizích lidí a komunikace s ostatními mi nikdy nedělala problém. Do školy jsem vždycky chodila ráda, dokud jsem nešla první den na vysokou. Zprvu jsem se bála, že nebudu moci najít třídu, ale to se ve skutečnosti ukázalo jako ten nejmenší problém.

Sedla jsem si dozadu k holkám, co jsem potkala u vchodu do školy. Kam si sednete je ale úplně jedno, protože další měsíc jsem si sedla úplně jinam. Samozřejmě tam kde se mi zdáli veselejší lidi. Protože pravidlo, že v zadní půlce třídy nesedí ti šprti, kterým jsem se řídila půlku života, už jaksi neplatí. Dozadu si sedají už i ti chytří.

Jestli jste si při nástupu do školy mysleli, že jste chytří a že všechno víte, nedivte se, když Vás to hned první týden přejde. Já jsem měla pocit, že tam jsou všichni daleko chytřejší než já.

Jestli si myslíte, že Vás učitelé něco naučí, jste nejspíš na omylu. V matice přišla starší paní, která popsala tabuli za ty dvě hodiny tolikrát, že jsem to ještě v životě neviděla. To jak rychle psala. To že jsem v životě neviděla ani to, co bylo na té tabuli je věc druhá J

Jestli Vám bude první den připadat, že jsou ty děcka, co s Vámi do třídy chodí nějaký divný, tak Vám to nejspíš i vydrží po celou dobu studia.

První semestr je prostě těžký, máte pocit, že jste hloupý, že nic nezvládáte, že jste pomalý, a kdo ví co všechno ještě. Jediná pozitivní věc na tom Všem je, že se to časem zlepší. V prvním semestru se člověk asi musí otrkat, pochopit, že nemusí mít ze všeho A a že ho jen tak nikdo nevyhodí. V dalších semestrech je to učení sice stejné, ale už to tolik asi neřešíte. Začne Vám to připadat docela v pohodě a ty kalby (na vysoké opravdu existují :-)) za to opravdu stojí.

Můj první týden ve škole byl tak hrozný, že jsem chtěla celou školu zabalit, doma jsem to obrečela. Ale ty další týdny se to už jen zlepšovalo. Hlavně to nevzdávejte, není to tak hrozný jak to na začátku vypadá J

Dnes to byl první článek ze série „jak přežít vejšku“, příště bych Vám chtěla napsat něco o tom, když poprvé nezvládnete zkoušku.

Jak to máte ve škole Vy? Chystáte se po prázdninách na vysokou, nebo ještě ne? Nebo už pracujete?

Mějte se krásně, a jestli Vás čeká nová škola, tak Vám Všem držím palce!!!

Teress