Jak jsem si vyrobila živou mechovou kouli KOKEDAMU

Před nějakou dobou jsem se vydala na kurz kokedamy. Nešla jsem sama, ale s mojí sestrou, která kurz dostala k narozeninám. Možná se ptáte proč zrovna Kokedama? Je to jednoduché, původně to měl být kurz pečení chleba, ale zrovna se žádný nekonal. Neměla jsem ponětí, co to kokedama je a po hození do Googlu na mě vyskočila mechová koule, přivázaná na šňůrce s trčící kytičkou. Originální dekorace, řekla jsem si a koupila dvě čestná místa.

Kurz se konal v dílně Matilda u Semilassa (Brno). Našli jsme to hned, a to ve sklepních prostorech protější budovy, smrdělo to tam vlhkem a trochu zatuchle (tak jak to ve sklepech bývá). Kurz probíhal v menší místnosti dílny, která byla narvaná vším možným, co se jinam nevešlo. Především pomůckami a výrobky z keramické dílny, na kterou se zřejmě u Matildy specializují. Menší chaos mi nevadil, stůl, na kterém jsme tvořili, byl dostatečně velký a uklizený. Co mi ale vadilo, byly všude přítomné pavučiny a občas nějaký pavouk. Na úklid si v dílně zřejmě moc nepotrpí.

Sešlo se nás tam asi osm společně s lektorem panem Šubrtem. Lektor by mohl být kapitolou sám pro sebe, sice umí splácat kokedamu a zřejmě toho ví dost o zahradách a Japonsku, ale jeho vyjadřovací schopnosti jsou na podprůměrné úrovni. Kdyby nám hned v úvodu neprozradil, že kurz dělá už několik let, myslela bych si, že ho vede poprvé. Jeho neustále zadrhávání, roztěkávání myšlenek na všechny strany a v neposlední řadě, také neschopnost (nebo spíš nechuť) odpovídat na naše otázky, rozesmávalo neustále celou skupinu. Nakonec jsme se (až na paní, která si s lektorem vyloženě padla do noty) smáli opravdu všichni a musím říct, že tak dobře jsem se nenasmála několik týdnů.

Celý kurz byl rozdělen na dvě části. První tvořila vyprávění o japonské přírodě a smýšlení. V druhé polovině jsme si vyrobili vlastní kokedamu. Výroba kokedamy je celkem jednoduchá záležitost a zvládl ji každý ze skupiny za docela krátkou dobu.

Z kurzu si každý odnesl mechovou kouli s rostlinkou tedy kokedamu a porcelánovou mističku. Několik dní po skončení mi na e-mail došly instrukce, jak se o tuto kouli starat, bohužel neobsahovaly návod na to, jak si takovou kokedamu vyrobit. Samozřejmě na kurzu nám bylo vše řečeno, ale protože jsem zvyklá si z každého kurzu tenhle návod odnést, žádné poznámky jsem si nedělala.

Už je to zhruba měsíc, co jsme kurz navštívily a i když moje kokedama vypadá stále jako po výrobě (pořád je to chudinka) kokedama sestry je krásná, veliká, kytičky v ní krásně rostou, vypadá prostě báječně.

Cíl kurzu byl splněn, kokedamu jsme si z něj opravdu odnesli, ale nejsem si jistá, zda to stálo za to. Nebyla jsem úplně spokojená s kurzem jako takovým a znovu bych ho určitě nenavštívila.

Kurz je k zakoupení na portále naucmese.cz (přes „naučme se“ chodím skoro na všechny kurzy) a navštívit ho můžete v Praze nebo v Brně. Já za sebe bych Vám ho nedoporučila, raději si zajděte na pečení chleba. Navíc jsem našla na internetu několik návodů jak si kokedamu vyrobit i bez kurzu.

Už jste někdy slyšeli o kokedamě? A jak se Vám tato mechová koule líbí?

Přeji Vám krásný začátek podzimu,

Teress

Souvisejíc články:

Kurz – výroba přírodníkosmetiky (odkaz)

Kurz – výroba mýdel(odkaz)