Krásný středeční den moji milí čtenáři. Jak již víte, náš
nevelký domov s námi obývá štěňátko Fíka (článek zde). I když jsem dřív žila se psem, nikdy jsem
pořádně nevěděla, co to vlastně obnáší.
Fíka byla roztomilá už od prvního dne, proto jsem byla
rozhodnutá udělat ji ten život takový, aby u nás byla spokojená. Všechnu svoji
pozornost jsem upřela k našemu malému stvořeníčku, které vypadalo klidně a
tiše. To jsem v tu chvíli netušila, jak moc mi změní moje poklidné dny.
Můj denní program před
nastěhováním Fíky:
22:00-7:30
Spím
7:30
Vstávám a odcházím do práce
17:30 – 22:00
Přišla jsem z práce! Jupí! Moje nejmilejší část dne.
Dělám si, na co mám právě chuť: koukám na TV, jdu ven, koupu se, jsem s kamoškama
na víně….
Můj denní program po
nastěhování Fíky:
1:00
Fíka kňučí, přemlouvám ji, ať si lehne. Usne, usínám také.
2:00
Fíka kňučí, přemlouvám ji, ať si lehne. Usne, usínám také. („To
už tady jednou bylo.“ říkám si v polospánku)
5:00
Fíka vstává. Hurá, já taky. (Jsem dobře naladěná, jelikož
jsem spala alespoň tři hodiny)
5:30
Venčíme. Možná by to byla i příjemná procházka, kdybych měla
psa, co se nebojí stoupnout na trávu, co mu není zima a hlavně takového, který
chodí rád ven. Můj takový není, třepe se, stojí u dveří a vyčítavě se na mě
dívá. Že by udělala bobek? Nebo loužičku? Blázníte? Proč by to dělala, to si přece nechá pěkně na
doma, tam je teplo a klid. Však to Terka uklidí.
7:00
Fíka šla spát. Chápejte je po té probdělé noci celá unavená.
Abych ji nerušila, odcházím do práce. Ono by se taky mohlo stát, že kdyby se
pořádně přes den nevyspala, tak by to doháněla v noci.
13:00
Utíkám domů, uklidím po Fice, a jdu s ní ven
13:45
Jsem zpět v práci, uřícená, hladová a obědová pauza je
za mnou.
17:30
Přijdu domů, beru Fíku ven, samozřejmě se jí jako vždy nechce
a dívá se na mě s výrazem: „Proč mě tak týráš“. Jsem trpělivá ale, když ji
k smrti vyděsí motýl vzdám to a odcházíme domů, aby se chudák mohla
konečně vyčůrat.
19:00-24:00
Jedním okem se dívám na televizi, ale jinak neustále uklízím loužičky
a další krásné věci, o kterých se Vám nebudu ani zmiňovat.
Štěňátko je super, jako když máte miminko, vyžaduje Vaši
neustálou péči a pozornost ale bohužel Vám na ně nikdo nedá dovolenou.
Kolik z Vás má doma pejska? Jakou máte rasu?
Těším se na Vás u dalšího článku,
Teress
Jsem ráda za to, že máme zahradu, takže jí jen "vyhodím" tam. Jinak, já když jsem sama doma s naším teletem (bernský salašnický), tak to vypadá asi tak, že v 10 vstávám, protože mě nemá šanci její štěkání vzbudit (:D), pouštím ji na dvůr/balkon.... ona zapomene, že existuju a čeká, než se vrátí mamka s taťkou z práce, kdy radostí roztahá všechny boty, rozkouše misku a běhá po baráku jako splašená kráva :D
OdpovědětVymazatMáš to pěkně zařízený :-D
VymazatMy máme doma šestiletou fenku bígla. No řekněme si to popravdě, nenechá mě ani najíst, protože jakmile vytáhnete jídlo, začne ho po vás loudit, štěkat, kňučet, dokud jí kousek prostě nedáte. Jinak je to ale zlatíčko a jsme rádi za to, že ji máme ♥♥♥.
OdpovědětVymazatPejsi jsou prostě miláčci... a pořád hladoví :-)
VymazatSnad z toho vyroste :D Kočka je v tomhle naštěstí šikovnější a jinam než na svůj záchodek nejde :)
OdpovědětVymazatTo je pravda a taky je celkově míň náročná...zas na druhou stranu se říká, že kočka tolik nepřilne k člověku jako pes... že je spíše závislá na místě.
VymazatU nás pes spáva so sestrou alebo s rodičmi. Keď bola malinká, tak plakala a sestra neodolala :D Odvtedy si myslí, že jej posteľ je psačie ihrisko a stále si tam nosí všetko a hrá sa tam :D
OdpovědětVymazatwww.co-je-dobre-to-musim-mat.blogspot.sk aktuálne i s GIVEAWAY a samozrejme budem naozaj veľmi rada, ak ťa môj blog zaujme a staneš sa odberateľom :)
U nás je to taky tak, a je mi jasné, že už ji z postele nedostaneme.
VymazatTa je roztomilá! :) No musím uznat že s příchodem štěněte, se mi taky dost změnil život :D
OdpovědětVymazatVyřídím :-)
Vymazat