Můj pohled na spolupráce blogerů

Tak jo, už je to i tady, jestli Vás články typu: „Kdo, co a kde dostane zadarmo a jak pak vypadají články na blogu” štvou, určitě hned zavřete okno Vašeho prohlížeče, protože tento článek k tomu má nakročeno.

Kdy to začalo?

Začalo to už kdysi v pravěku, jakmile pár firem pochytilo, že si můžou za nula, nula nic udělat docela dobrou reklamu (nemyslím teď na tomto blogu, ale na těch, které někdo čte) začala tichá válka mezi blogery. Ten, kdo spolupráci neměl, vypouštěl články typu: „Spolupráce jsou špatné, kazí charakter”, „Na blogu je samá reklama.”, a „Bla, bla, bla…”. Když jste ale patřili mezi ty, kteří spolupráci s nějakou firmou měli, z blogu vycházely na světlo jiné články: „Záleží na tom, s kým spolupracujete” „Přiznat spolupráci nebo nepřiznat.”, „Recenze musí být pravdivé” a můj nejoblíbenější: „Bla, bla, bla…”

Takže je jasné, že spolupráce tu byly vždy, tak jako dvě skupiny blogerů, ti co nespolupracovali - odsuzovali ty spolupracující a ti, co spolupracovali a obkecávali to.

Nedávno jsem četla „zajímavý” článek od Petry Lovely Hair (přečíst si ho můžete na tomto odkazu), která se pustila nejen do mladých blogerek, které spolupracují s kde kým (spolupráce jsou zacílené na děti). Mě přijde logické, že když Vám je čtrnáct let a někdo Vám řekne“ Dám Ti to a to, když napíšeš to a to.“, tak to berete. Nevyděláváte, máte jen přísun nějakého kapesného, tak cokoliv navíc se hodí. A to, že na druhé straně sedí také někdo mladý a zatouží potom si to koupit, to tu bylo taky vždy. Za mě to jen nebylo prostřednictvím internetu a blogem. Jak by také mohlo? Já žila v době kamenné a počítač skoro nikdo neměl. Digitální foťáky jsme sice měli, ale nebyla to žádná hitparáda. A zkuste se zeptat mojí mamky, jestli jsme nemrčely každý den, že chceme HUBABUBA, KINDER BUENO, BARBIE od Mattela nebo nějakou jinou životně důležitou věc. Nakonec jsme skončily u PEDRA a VLNEK (které byly dříve moc dobré).

Dřív tolik věcí ke kupování prostě nebylo, ale o těch, co byly, jste se stejně dozvěděli prostřednictvím nějaké dobře cílené reklamy (z kterých se na Vás usmívaly čisté a krásné děti) a to žádný internet nebyl.

Doba se prostě mění, je víc věcí, víc prostředků jak je dostat někomu na oči, ale určitě bych za to nevinila mladé blogery. Ona by se ta cestička našla zase jinde.

Jestli někdo spolupráci má nebo ne, jestli ji na blogu přizná nebo ne, je mi vlastně jedno. A jestli nějaký bloger pod tíhou spolupráci zblbne, změní svůj blog na reklamní kampaň, tak ať si. Nikdo nás přece nenutí do toho, abychom tyto blogy dál četli, abychom je měli rádi a souhlasili s nimi. Je to jen a jen naše volba. A každý máme mozek, pokud se článek hemží odkazy a superlativy na nějaký výrobek, asi nám dojde, že se jedná o reklamní článek. A dojde nám to ať je nám třicet nebo patnáct. To ale neznamená, že když nám to dojde, tak si danou věc nebudeme chtít pořídit. Copak Vy jste si nikdy nic nekoupili jen kvůli reklamně? I když jste tušili, že to tak skvělé jak si představujete, nebude? Mně se to stává, jestli jsem jediná, tak jsem asi divná. Nevadí, já to nějak přežiju.

Dokonce jsem zaslechla i o nějakém novém druhu spolupráce a to takovém, že blogeři dostávají zaplaceno za to, že se ukážou na nějaké akci. Pokud budeme brát v potaz to, že bloger může být veřejně známou osobností, tak jako herec nebo zpěvák, proč by mu tak, jako jiné veřejně známé osobnosti nemohlo být zaplaceno?

Už nechám blábolení a přestanu rozmazávat to, co přede mnou (a po mě určitě taky) rozmazalo už tolik lidí.

Aby toto rozmazávání mělo nějakou hlavu a patu, měla bych zřejmě sdělit nějakou svou myšlenku a možná i závěr.

Ve spolupráci blogerů a různých firem problém nevidím. Nikdy jsem ho neviděla, ale problém vidím v samotných lidech. Pokud je člověk ochotný vychválit do nebes nějakou blbost v hodnotě stokoruny, kterou dostal zdarma, je to opravdu jeho blbost. Pokud je firma taková, že ji není blbý vůbec něco takového blogerovi nabídnout, je to jen důsledek toho, že ji na to už někdo přistoupil. Pokud blogeři budou přistupovat na hloupé nabídky, budou je firmy nabízet (jak logické).

I když se to někomu nemusí zdát, spolupráce nejsou úplně jednoduché. Netrvá zrovna chvíli je dohodnout, stanovit podmínky, které budou vyhovovat oběma stranám, sepsat článek, nafotit fotky. A když Vám recenzovaná věc nevyhovuje, to je pak tvrdý oříšek.

Recenze nedělám moc ráda. Raději napíši nějaký takový článek jako ten dnešní, co nemá hlavu ani patu a možná ani nikoho nezajímá.

Jaký je Váš názor na spolupráce? Co si myslíte o reklamních článcích na blogu? Vadí Vám?

Mějte se krásně,

Teress