pondělí 1. ledna 2018

A už jsme tři, vlastně čtyři.

Mohla bych napsat: "Jednoho krásného dne". Ale krásný den to rozhodně nebyl. Psal se konec října a venku byla vichřice, v lesích padaly stromy a z domů střechy. Byl to přesně ten den, kdy raději zůstanete doma. V tento den jsem porodila Adélku, která nám změnila život. 

Může to znít jako klišé, ale dítě Vám otočí život naruby. Změní se všechno a myslím si, že nikdo si nedokáže dopředu představit, co "mít dítě" obnáší. Já jsem to netušila ani náhodou. Nevěděla jsem, co mě s příchodem miminka do naší rodiny čeká. Dost často mám pocit, že to nevím ani teď. 

Napsat článek sem na blog je pro mě od narození dcery dost obtížné, nejen kvůli nedostatku času v důsledku péče o miminko, ale také témata, kterým jsem se zde věnovala jdou teď mimo mě. A vůbec, ono zapojit "teď" mozek je docela makačka. Mlíko na mozku je prostě mlíko na mozku (fakt to existuje a měla by to být diagnóza). I napsat dnešní kratičký článek je pro mě heroický výkon. 

Nový rok bývá chvílí, kdy si dáváme různá předsevzetí, také bych si nějaké mohla dát, ale už teď vím, že na něj nejspíš nebudu mít kapacitu. Tak snad napřesrok. 

Uvidím, co mě v novém roce čeká. Dopředu vím, že to bude něco, co jsem ještě nezažila a co mě překvapí. Tak jako je pro mě překvapením každý den od té doby, co jsme tři, vlastně čtyři. 



Přeji Vám všem šťastný nový rok plný nejrůznějších překvapení a nových zážitků. 



Teress 


2 komentáře:

Děkuji za komentář, určitě mě potěší :)