Slavnosti mandloní a vína

Hustopeče

Na konci března jsme se vydali užít si první teplé dny na Slavnosti mandloní a vína, které se každoročně konají v Hustopečích nedaleko Brna.

Před tím jsem zde byla jen jednou v životě a to na oslavě Silvestra před několika lety. Nebudu popisovat, jak moje oslavy dopadly, ale můžu říct, že z Hustopečí jsem neviděla prakticky nic. A to co jsem zahlídla z auta, mi z hlavy vymazalo místní víno. Vinařství má ve městě již dlouholetou tradici a je doslova obklopené vinohrady. Není divu, že si zde každý milovník vína přijde na své.

Tentokrát jsem ale výlet pojala poněkud střízlivěji a rozhodla se, že se zaměřím na mandloňovou část slavností, i když vinná stezka, otevřené sklípky a procházka se skleničkou v ruce byla velkým lákadlem.

Mandloně v Hustopečích

Než jsem navštívila zmíněné slavnosti, neměla jsem ani ponětí o tom, jak rostou mandle a jak vypadá mandloň. Dokonce pro mě bylo velkým překvapením, že mandloně najdu právě u nás na Moravě. Jak by také ne? Mandloňové sady nacházející se v Hustopečích jsou raritou České republiky a pěstují se zde od 17. století. V roce 1960 zde dokonce rostlo více jak 50 tisíc mandloní. Mandloně se zde pěstovaly hlavně z gastronomických důvodů a také proto, aby se mandle nemusely dovážet z jiných států. Bohužel postupně mandloně ustupovaly meruňkám a vypadalo to, že sady vymizí úplně. V roce 2010 se ale hustopečská radnice postarala o záchranu poslední tisícovky mandloní (dva sady).

Mandloňová stezka

Mandloňové sady spolu s rozhlednou z oceli a dřeva, lákají na hustopečský Starý vrch každoročně nemalé množství turistů. K rozhledně je možné dostat se po Mandloňové stezce, na které je připraveno několik zastření s informačními tabulemi.

V rámci Mandloňových slavností bylo možné projít si stezku a na čtyřech stanovištích sbírat razítka, za které v cíli (u rozhledny) byla slíbena odměna. Na stanovištích byl slíben program jako plnění různých úkolů pro děti, opékání špekáčků a další. V cíli jste si pak mohli vybrat odměnu v podobě pražených mandlí nebo panáka mandlovice. Dle mého názoru tento program slavností nebyl dostatečně zvládnut. Nejen, že na stanovištích už v brzkých hodinách bylo vše vyprodané. U špekáčků zbyl jen suchý chléb, o koupi pití už vůbec nemluvím. V cíli jsem pak byla skoro poslední člověk, co dostal pražené mandle (ty došly také) a zbyla jen mandlovice. Nedokážu si představit, že bych vzala děti, slíbila jim špekáček, došla s nimi až k rozhledně s tím, že bude odměna a nakonec by ze slibů nebylo vůbec nic.

Mám štěstí, jsem dospělá a nějaký chybějící špekáček mě rozhodit nemůže, mandle na mě zbyly a pití jsem si koupila u rozhledny, kde jsem si mimo jiné kopila i mandloňovou kávu, sušená rajčata s mandlemi a paštiku s mandlovicí. Vše mi chutnalo, jen káva na mě měla trošku hořkou příchuť. Věřím tomu, že kdyby u stánků, které se na kopci nacházely, nebyly tak obrovské fronty spořádala bych toho mnohem víc.

Slavnosti mandloní na náměstí

Z Mandloňové stezky se přesuneme na Dukelské náměstí, kde se nacházel nespočet stánků nabízejících nejrůznější atributy od pletených ponožek, přes vyřezávané výrobky až po velikonoční kraslice. Samozřejmě nejvíce tu převládaly stánky s občerstvením. Jak už bývá zvykem, mohli jste si zde koupit smažené langoše, bramboráky, klobásy a takové ty klasické, ne moc dobré pokrmy, co jsou většinou všude. Snažila jsem se vybrat něco v duchu mandloňových slavností a tím byl například výborný banán s teplým karamelem posypaný mandlemi a k tomu jsem si neodpustila i karamelový nápoj. Pokud jste ale zatoužili po opravdových mandlových pochoutkách, mohli jste zvolit jednu ze šesti zapojených restaurací a dát si přímo mandlové menu.

Navíc celý den na Dukelském náměstí probíhal doprovodný program. Zahrála zde například cimbálová nebo swingová kapela. O zábavu zde opravdu nebyla nouze.

Domu jste si mohli odvést suvenýr v podobě mandloňovice, mandlové kávy nebo také mandlovou kuchařku.

Mandloňové slavnosti hodnotím jako velmi povedené a doufám, že se sem příští rok opět vrátím.

Byl někdo z Vás na mandloňových slavnostech?

Krásné Velikonoční pondělí Vám všem,

Teress