Festival bez lepku (Brno)

Mám štěstí, patřím mezi lidi, co snášejí dobře každou potravinu. Na nic nejsem alergická, nic mi nedělá zle. Můžu si dopřát vše, na co mám chuť.

Většina omezení mého jídelníčku je náhodná a souvisí převážně s tím, co je zrovna v módě a z čeho se prý tloustne. V jídle se neomezuji často, protože to moc dlouho nevydržím, tím, že mi chutnají věci, které nejsou moc zdravé a pro tělo prospěšné, jsem při jejich absenci nesvá

Na Festival bez lepku, který se konal v Malé Americe, jsem šla čistě ze zvědavosti a také, protože velmi ráda obrážím akce s jídlem. Cílem festivalu bylo seznámit veřejnost a hlavně lidi, kteří musí s bezlepkovou dietou přicházet denně do styku, s pestrou škálou bezlepkových potravin, s místy kde se dají potraviny koupit a kde získat další prospěšné informace.

Zádrhel nastal, když jsme Festival nemohli najít, protože místo o kterém si myslím, že je Malá Amerika (a to je taky ono) je trošku jinde a hlavně se na něj vstupuje jinudy než, kde se ve skutečnosti festival nacházel. Chvilku jsme bloudili, než jsme festival objevili (nejlepší na tom je, že byly všude na zemi šipky, kterých jsme si všimli, až jsme se vraceli). Příště by to chtělo lepší informaci o místě konání, dle Facebookových stránek, jsme totiž nebyli jediní bloudící.

Festival byl sám o sobě dobrý, na každém stánečku bylo nemalé množství ochutnávek, takže nic jste nemuseli kupovat naslepo a když by Vám to nebylo blbý, tak byste se z nich možná i najedli. Jednalo se vyloženě o prodejní akci, takže jsem ráda, že se neplatilo žádné vstupné. Nesnáším prodejní veletrhy, na kterých musíte zaplatit vstupné za to, že si tam jdete jen něco koupit (např. Vánoční veletrh na Výstavišti).

S mužem jsme vyrazili hned po obědě, takže jsme byli dost najezení a dali si jen pití. Já měla mléčné Ice-cappuccino Shmoo, které bylo celkem dobré, ale bohužel teplé. Nevím, jestli jste o této značce někdy slyšeli, já ji přes léto viděla prodávat na více místech, ale až tady na festivalu, jsem ho zkusila...no, víckrát už ho asi mít nemusím. Pán u stánku, který drink prodával, nebyl moc dobrý obchodník a celkově vrhl na prodávanou značku stín... Měl totiž do mléčných koktejlů různé přídavky například malé marschmaloows a odmítl mě je do nápoje dát i když jsem mu několikrát řekla, že je chci. Pro mě je takové jednání dost nepochopitelné.

Mimo jiné jsem si koupila spoustu dalších věcí například dýňovou paštičku, těsto na chleba, těsto na pizzu a to za takové ceny, že o nich raději nebudu ani psát. Člověk, co musí nakupovat takové potraviny, se pěkně prohne.

Celkový dojem z festivalu mám dobrý, i když žádný zázrak to nebyl, Slavnosti moře, o kterých jsem vám psala minulý týden byly nesrovnatelně lepší. Pokud nevíte do čeho doma píchnout, tak i návštěva Bezlepkového festivalu může přijít vhod.

Cestovní deník

Vzhledem k tomu, že se nacházím často na různých akcích, o kterých bych Vám moc ráda něco sdělila, musím si sebou brát nějaký blok na psaní, abych si pamatovala, co Vám chci vlastně sdělit. Nedávno jsem si pořídila Cestovní deník (zde) z internetového obchodu postovnezdarma.cz (klik) a jsem z něj nadšená. Z vnějšku vypadá nádherně a díky jeho kroužkové vazbě, ho můžete doplňovat o další papíry a tím ho znovu a znovu používat. V kabelce nezabere mnoho místa, proto ho můžu brát všude sebou. Pokud máte také rádi různé bločky a sešitky, kupte si tento, určitě se Vám zalíbí, tak jako mě. Dokonce si ho můžete vybrat i v nějaké jiné barvě. Právě teď je k mání hnědá (je bezva, tu mám), červená anebo zelená.

 

zdroj

Navštívil někdo z Vás tento festival? A na jaký festival se chystáte Vy? Máte nějaký tip na dobrou akci pro ostatní? Už jste pili mléčný koktejl Shmoo?

Krásný zbytek dne,

Teress

Slavnosti moře – 4. Vlna Tsunami

Slavnosti moře v Brně, tentokrát jsem nechyběla

Poslední tropický víkend, kdy se teplota vyšplhala vysoko nad nulu se konaly Slavnosti moře. Pokud máte rádi dobrou kuchyni a hlavně ryby nemohli jste na Slovanském náměstí v Brně, kde se tyto slavnosti konaly, chybět. Já o sobě nemůžu říct, že bych byla velký milovník ryb. Hlavním důvodem je asi to, že si na rybu několik týdnů ani nevzpomenu a v životě jsem jich ochutnala tak malé množství, že kromě makrely a lososa nemám o rybách žádnou konkrétní představu. Měla jsem chuť ochutnat zase něco nového a rozšířit si povědomí o „mořských jídlech“ a proto jsem se na tyto slavnosti vydala já.

Opravdu vysoké teploty návštěvníky neodradily od toho, aby si přišli pochutnat na mořských dobrotách. Zprvu jsem se dostala do šoku, jak se budu mezi těmi všemi lidmi proplétat, ale nakonec se ukázalo, že nemám mít z čeho strach, protože organizace slavností byla na jedničku. Dostatek míst k tomu abyste si sedli a vychutnali si dobré jídlo a velmi rychlí úklidový servis mě opravdu překvapil. Sotva jste jídlo dojedli hned Vám nějaká slečna (nebo mladý muž) odnesla špinavé nádobí, navíc vždy s úsměvem (což v tom parnu obdivuji). Jediný problém byl se stínem, který když někde byl, tak byl okamžitě zabraný. Možná je to tím, že letošní léto bylo velmi slunné anebo poslední návštěvou na festivalu Hrady.cz, že pobyt na přímém slunci, při kterém se potím jak...už mi přijde jako běžná součást mého života.

Na Slavnostech se nacházelo třináct stánků, v kterých jste si mohli dát něco dobrého, každý patřil jedné restauraci. Restaurace, které se účastnily, patřily mezi ty známější, jako například La Bouchée, Ristorante Piazza, Kodo a samozřejmě nechyběl Ocean48, který celou akci pořádal.

 

Bloger v akci :-)

Jak už jsem se zmiňovala, ochutnat jste mohli mořské speciality. Převyšovala nabídka upravených ryb, z nichž největší zájem byl o lososový burger a grilovaného tuňáka (usuzuji dle front). Mimo rybí speciality jste měli možnost ochutnat i kalamáry, mušlové soté nebo krevety.

Já jsem se rozhodla dát si něco pro mě nového (i když proti lososovému burgeru nic nemám). S  mužem jsme (jak jinak) začali u stánku s pitím, kde jsem si dala bílou Pálavu (2014) z vinařství Přitluky, 1 deci vyšlo na 40 korun + 50 korun záloha na sklenici. Pokud na toto víno někde narazíte určitě jej vyzkoušejte, protože bylo opravdu výtečné. Můj muž si dal pivo z nedalekých Dalešic, už jej znal, a proto to pro něj nebylo nic nového. Když jsem se zeptala, jaké je odpověděl: „Dobrý, měl jsem žízeň. Další už si nedám, byl bych ožralej.“, tak si z toho pak něco vyvoďte J

Samozřejmě, že jsme se dostali i k jídlu. Jako první chod jsme si dali grilovaného tuňáka s cuketovým salátem s kapari, mátou, pestem ze sušených rajčat a balsamicem (140 korun, IL Mercato) a třikrát marinované filátko mořského vlka s pečivem (100 korun, Retro Consistorium).

Tuňák vypadal moc pěkně, přesně tak jak má vypadat (alespoň to tvrdí v televizi), proto jsem hned měla strach ze syrovějšího prostředku. Mému muži moc chutnal, ale já bych to zřejmě nemusela jíst každý den.  Naproti tomu mořský vlk, kterého jsme koupili, díky tomu, že u něj zrovna nebyla žádná fronta, byl vynikající. Jednalo se o syrové filátko, které bylo naložené v octu, já si ho ještě pokapala citronem a skoro celý ho snědla sama. Člověk vůbec nepoznal, že se jedná o tepelně neupravenou rybu, i když byla trošku tužší. Asi nejsem schopná říct, jak přesně mořský vlk chutnal, protože u něj převažovala chuť octa s citronem. Kdo má rád kyselé jídlo, je to přesně pro něj.

Jako další chod jsme se rozhodli pro grilovaného mečouna na salátku s rukolou, red chard a granátovým jablkem (130 korun, Hotel Žabčice). Kdo by nechtěl ochutnat mečouna? Porce vypadal nádherně, větší steak se salátkem, který byl sám o sobě tak dobrý, že bych ho snědla celou mísu. Mečouna jsem si pokapala citronem (zase, já vím) a užila si poslední chod, který jsem na slavnostech měla. A že stál za to!

Slavnosti byly úžasné a já se moc těším na další vlnu, určitě tam nebudu chybět. Dokonce se mi tyto slavnosti líbili více než Špilperk food festival (článek zde), nejen, že se zde neplatilo žádné vstupné, ale organizace byla lepší, člověk si měl stále kde sednout, úklid špičkový a celkově byla pohodovější atmosféra.

Byli jste také na Slavnostech moře? Na jaký festival se teď chystáte?

Krásný zbytek dne,

Teress